Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá

“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.

Jak jste si připomínali nedělní den červeného kříže?

Žádné konkrétní aktivity či oslavy jsme mu nevěnovali. Letošním heslem dne je Buď lidský. Příznačná je pomoc obětem probíhající války na Ukrajině v podobě pomoci uprchlíků na našem území. V poslední době máme ale kromě naší standardní práce i mnoho mimořádných věcí, kterým se věnujeme. Všichni, kteří mají možnost, jsou stále v akci a pomáhají. Sloužíme například na brněnském výstavišti.

Šli někteří z vašich zdravotníků přímo pomoct na Ukrajinu?

Pokud nás o to někdo nepožádá, tak nemůžeme jít, i když máme dobré úmysly, jen tak někam poskytovat své služby. Kontaktovalo nás pár lidí, jestli by si mohli třeba dát na auta náš znak, aby mohli jet pomáhat na Ukrajinu. Znak je ale chráněn zákonem, takže to nejde. Pro vojenskou oblast jsou mířené hlavně materiální a finanční pomoci a sbírky. Také intenzivně podporujeme dostupnost zdravotní péče na Ukrajině dodáním zdravotnického materiálu, léků i vozidel. Přímo na Ukrajině zasahuje pouze Ukrajinský červený kříž a není ani běžné, že by se povolávali zdravotníci z jiných států do vojenských oblastí.

Po dobu druhé světové války byli příslušníci Červeného kříže pod vojenským útokem a často byli zranění. Je dnes bezpečné, aby se Ukrajinský červený kříž viditelně označoval symbolem?

Ženevské konvence hovoří o tom, že by se na zdravotníky cílit nemělo. Červený kříž by tak měl mít určitou imunitu a vojenské složky by měly vnímat jeho nezávislost v rámci konfliktu.

Dnes pomáháte i ukrajinským uprchlíkům v Česku. Jak konkrétně?

Se spoluprací nás oslovil krajský úřad a na výstavišti pomáháme od chvíle, kdy se tam zřídilo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Máme tam non-stop ošetřovnu, ve které nabízíme první předlékařskou pomoc. To znamená, že v ordinaci ošetřují naši zdravotníci do té míry, kam sahají jejich kompetence. Pokud je to potřeba, tak volají o konzultaci nebo záchranou službu, odesílají Ukrajince k obvodním nebo dětským lékařům anebo do nemocnic. Také pomáhají s kontakty a doporučeními. Tím, že Ukrajinci projdou v Česku registrací a dostanou zdravotní pojištění, tak si potom podle bydliště mohou hledat lékaře. Jak jde ale o akutní případ, nemocnice jsou připravené je přijmout na ošetření dokonce i před tím, než dostanou zdravotní pojištění.

Rukou není nikdy dost, dobrovolníky vždy přivítáme

Počet členů Červeného kříže postupně klesá. Když do vašeho běžného chodu zasáhnou takové krize jako je pandemie, tornádo nebo válka, dá se to kapacitně zvládnout?

Členové přirozeně stárnou, a tak klesá i jejich počet v základnách. V souvislosti s událostmi posledních let se ale objevují noví a aktivní členové, kteří chtějí pomáhat. Přes pandemii jejich iniciativa narostla, když mnoho lidí reagovalo na výzvy, žádosti o pomoc ve zdravotnických a sociálních zařízeních a službách. Také jsme spustili celorepublikové jednodenní ošetřovatelské kurzy, které sice nevyškolí plnohodnotné náhrady zdravotníků, ale díky nim mohou dobrovolníci pacientovi poskytnout ošetřovatelskou péči, pomoci s hygienou atd. To dokázalo systém dost odlehčit. A jelikož dobrovolnictví bylo i placené, přilákalo to lidi, kteří přišli v té době o práci a měli více volného času.

Opakuje se situace z pandemie nebo dnes máte dost zdravotníků?

Zdravotníků máme dost, ale je pravda, že krizová doba trvá už dlouho a na lidi to doléhá. V průběhu května se bude zázemí z výstaviště stěhovat do jiných prostor, které zatím ještě neznáme. Podle toho, jestli tam lidé budou chodit jen na registraci nebo budou v prostorech i bydlet, se bude vyvíjet naše služba. To, že na výstavišti zůstaly stovky lidí i několik dní, vyžadovalo nepřetržitý provoz ordinace. Tím, že mnoho lidí si už našlo jiné ubytování, se změnila i pracovní doba zdravotníků.

Dobrovolníky samozřejmě potřebujeme pořád, protože rukou není nikdy dost. Pokud mají aspoň základní kurz nebo zdravotnické vzdělání, tak je velmi rádi přivítáme. Je však potřeba říct, že k nám chodí lidé i s tím, či mohou jít pomáhat přímo do zahraničí, na mise, nebo třeba na tu Ukrajinu. My ale potřebujeme dobrovolníky jako zdravotnický dozor na kulturní, společenské a sportovní akce.

Sice je covid na ústupu, Ukrajina má však výrazně nižší proočkovanost než Česko. Jak na výstavišti řešíte, když je někdo pozitivní?

Tuto otázku řeší hygiena, ale musím říct, že k takové situaci zatím nedošlo a nikoho jsme do izolace nebo karantény neposlali. Ukrajinci mají možnost se v Česku naočkovat, ale nevíme, v jaké míře to využívají.

V krizových situací dokážeme jednat rychle

Kdy jste v červeném kříži pochopili, že pandemie bude potřebovat váš zásah?

Připravovali jsme se poměrně dopředu a věděli jsme, že bude potřeba pomáhat zdravotníkům v nemocnicích a pracovníkům v sociálních službách. Spustili jsme jednodenní kurzy základů ošetřování, díky kterým dobrovolníci dostali certifikát o tom, že mohou v těchto službách pomáhat. Vyškolili jsme jich v Brně asi pět set, ale ne všichni aktivně pomáhali. Nejvíce práce odvedli v sociálních službách, kde byla situace v té době dramatická a zároveň tam práce pro dobrovolníky byla jednodušší a méně náročnější než v nemocnicích, kde je to o dost specifičtější.

Takový počet dobrovolníků je docela úspěch. Čekali jste, že se přihlásí tolik dobrovolníků?

Naše zkušenosti říkají, že vždycky, když se dostaneme do nějaké krizové situace, tak lidé dokážou pomoct. Ukázal to třeba projekt, kdy mohli dobrovolníci nakupovat potraviny pro osamělé seniory a na základě jejich potřeb jim je rozvážet. Je pravda, že dobrovolníků jsme vyškolili dost, ale čekali jsme to. V pandemii byla i praktická výhoda, že byly zavřené zdravotnické školy. Mohli jsme tedy využít jejich prostory a učitele ke školení. Postupně jsme se dostali do fáze, kdy ale bylo potřeba hlavně testování ve firmách, a to už mohli dělat jen zdravotníci. To bylo personálně složitější, ale vždycky se nám podařilo to pokrýt.

Když se na tu pandemii podíváte zpětně, jste hrdá na to, co se tady podařilo Červenému kříži?

Rozhodně. V takových situacích, do jakých jsme se dostali za posledních pár let, je existence Červeného kříže strašně důležitá. Kdy jindy bychom se měli také projevit? V dobách míru je naše práce o zdravotnické a sociální činnosti. Školení, získávání a oceňování bezpříspěvkových dárců krve, pořádání ozdravných pobytů, příprava na krizové stavy. Mimo jiné, prožíváme nejintenzivnější období za celou dobu, co tady působím. Takže ano, na naši práci jsem hrdá.

Jak se připravujete na možnost toho, že se covid na podzim začne znovu šířit?

Je pravda, že po zkušenostech jsme dost opatrní, a předpokládáme, že se covid v nějaké podobě na podzim znovu objeví. Nejspíš to ale nebude tak akční, protože zdravotnického materiálu už bude dost a očkování se do toho určitě také promítne. My si samozřejmě děláme zásoby a o dobrovolnících víme, ti ale v poslední vlně už nebyli ani tak potřeba.

Co ve vás osobně vyvolává, když vidíte, že lidé popírají existenci covidu nebo zpochybňují válku na Ukrajině?

Naším hlavním posláním je pomáhat. To, že si někdo někde něco říká, nás moc nerozhodí. To tak ale máte u všeho. Jsou i momenty, kdy nám motivaci něco posílí. Když jsem třeba na brněnském výstavišti viděla, jak si malý ukrajinský kluk hladil svého plyšového medvídka, tak mě to rozbrečelo. Nejspíš to bylo asi jediné, co tady měl. Ti lidi jsou vážně vděční za tu pomoc a co pro ně děláme. Jsou slušní, vezmou si jen to, co potřebují, za všechno děkují. Je to krásný pocit, když vidíte, že můžete pomoci.

Covid se postupně nějak dotknul každého z nás a válečné období je specifické. Vidíte kolem sebe mnoho lidí, kteří pomáhají, a to nemyslím jen „červenokřižáky“, a to vás potěší a nabije. Naši pracují přesčas, dělají to, co je potřeba. Nejsou tady jen v zaměstnání, dělají to protože chtějí a že to tak cítí.

Tereza Tisová a Jiří Čaník

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 10.5.2022 15:28 | karma článku: 9,00 | přečteno: 129x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma: 9,09 | Přečteno: 250x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma: 8,62 | Přečteno: 163x | Diskuse| Média

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma: 7,29 | Přečteno: 132x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma: 8,79 | Přečteno: 142x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.

19.10.2022 v 13:00 | Karma: 8,42 | Přečteno: 185x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Mistr světa v hokeji i medik z Ukrajiny. Poslanci navrhli vyznamenat 159 lidí

27. května 2024  13:38

Dvojnásobný hokejový mistr světa Bohumil Modrý, kterého odsoudil komunistický režim ve...

Ve slovenských Tatrách spadl vrtulník, český pilot se lehce zranil

27. května 2024  13:25

Český pilot vrtulníku utrpěl lehká poranění hlavy a odřeniny při nehodě stroje, který o víkendu...

Sankcionovaný web Voice of Europe provozoval i špionáž, oznámila BIS

27. května 2024  13:19

Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl...

Epidemie černého kašle pokračuje. Pomohla by lepší vakcína, míní vědec

27. května 2024  13:11

Epidemie černého kašle nepolevuje. Za minulý týden přibylo 1 428 potvrzených infekcí, což je o 45...

  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1116x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com