Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Klimakemp je taková utopie, žijeme tam vlastní ideály, nastiňuje aktivistka Anna Bromová

Změny klimatu přiměly sedmadvacetiletou Annu Bromovou přidat se k hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my. Své zkušenosti sdílí se studenty na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Brno – Spoluzaložit bikesharingový projekt Rekola, rozjet komunitní cyklodílnu Bike Kitchen Brno či zúčastnit se řady protestů. Za sedmadvacet let života Anna stihla mnohé. Její prioritou je však boj za klimatickou spravedlnost. „Řešením není omezovat jednotlivce, nýbrž systémová změna," komentuje mladá aktivistka. 

Jaké je pozadí vzniku hnutí Limity jsme my?

To se tenkrát v únoru roku 2015 sešli Radek Kubala, Josef Patočka a Petra Němcová v době, kdy se řešilo prolamování limitů v dolech v severních Čechách. Chtěli podpořit iniciativu na zachování limitů těžby uhlí, takže začali sdružovat lidi po celé republice do malých skupin. Úzce spolupracovali například s lidmi z Horního Jiřetína. Tou dobou se konaly i první koordinované demonstrace a byly sesbírány stovky podpisů lidí, kteří slíbili, že když dojde k prolomení, uspořádají nějakou akci občanské neposlušnosti. Rok nato, když se limity neprolomily a kromě dolu Bílina se zachovaly, zmobilizovali plný autobus lidí na Ende Gelände v německé Lužici, čehož jsem se mimo jiné zúčastnila i já. Poté jsme se sešli a založili podobné hnutí i u nás.

Zmínila jste Ende Gelände, což je německá aktivistická skupina, která také bojuje proti těžbě uhlí. Jste spolu v kontaktu, spolupracujete? Případně jak taková spolupráce vypadá?

Celé hnutí za klimatickou spravedlnost je globálně propojené, takže jsme v kontaktu s lidmi z celé Evropy. Kromě toho, že se spolupodílíme na různých agendách, třeba skrze právo či logistické zázemí, se navzájem navštěvujeme na plénech, společně rozhodujeme o důležitých tématech a jezdíme spolu na různé protestní akce.  

Jaký typ aktivistů se v Limitech angažuje nejčastěji?

Hnutí je různorodé.  Rozhodně nepřevažují studenti, jsou tam lidé ve věkovém rozmezí od patnácti až do padesáti let. Úzce spolupracujeme také s obyvateli konkrétních lokalit jak ze severních Čech, tak z Pardubicka či okolí polských hranic. Nevnímáme to však tak, že by se jich těžba uhlí dotýkala nejvíce, jelikož klimatická změna je globálním problémem, ale spolupracujeme s nimi právě proto, že znají své prostředí a mají zkušenosti, protože už třeba nějakou akci či protest podnikli.  

Kolik dobrovolníků se do hnutí už nechalo „naverbovat“?

Přesné odhady nemáme, protože je hnutí hodně otevřené. V podstatě ale každý, kdo se kdy zúčastnil Klimakempu a jakkoliv se podílí na chodu hnutí, je považován za člena. Což jsou stovky lidí. Pravidelně jezdí na pléna přes padesát lidí, ale je to různé. Dá se říct, že zhruba sto lidí se do organizace zapojuje dlouhodobě.

Znamená to, že hnutí funguje nehierarchicky? Nebo jakým způsobem rozhodujete o základních tématech?

Ano, fungujeme nehierarchicky. Naprostá většina věcí se rozhoduje na plénech, a to konsenzuálně. Snažíme se vždy najít shodu napříč našimi názory. Spíš než hlasování ale diskutujeme.

Jak moc je náročné koordinovat debatu o tolika lidech?

Hodně náročné. Zvlášť posledních pár měsíců, kdy je nás tolik. Myslím si ale, že se časem všemu naučíme. Postupně jsme získali schopnosti, jak rozhodovat ve třiceti lidech. A teď, když je nás dvakrát tolik, je to zase jen o tom si zvyknout.

Co je hlavním cílem hnutí, proč vzniklo?

Naším cílem je být součástí globální sítě, která se snaží zastavit či zpomalit změny klimatu v kontextu sociální nerovnosti. Zatímco přibližně devadesát procent všech emisí padne na vrub vyspělým státům, jejich důsledky ohrožují hlavně chudé. Jednou za rok pořádáme také Klimakemp, poté různé protestní akce proti těžbě a spalování uhlí.

Jak vypadá klimatická spravedlnost očima hnutí Limity jsme my?

Klimatická spravedlnost se snaží řešit důsledky změn klimatu tak, aby byly co nejvíce spravedlivé. Konkrétně třeba jaderná energetika pro nás není řešením, protože není sociálně spravedlivá. Zahrnuje bezpečnostní riziko, kumulování kapitálu v moci několika lidí. Kdežto kdyby měl každý svůj panel, bylo by to mnohem spravedlivější. Proto se nám nelíbí aktuální situace ve Francii. Je to svým způsobem řešení změn klimatu, není to však sociálně spravedlivé.

A jakým způsobem za klimatickou spravedlnost bojujete vy?

Naším preferovaným způsobem jednání je přímá akce, nespecializujeme se na lobbing. Což znamená prosazovat politickou a společenskou změnu bez prostředníků. Bereme věci do svých rukou. Takže když nesouhlasíme s těžbou uhlí, prostě jdeme a zablokujeme rypadlo vlastními těly.

Co si máme představit pod pojmem Klimakemp?

Klimakemp je něco jako letní škola environmentalistiky, my tomu s nadsázkou říkáme tábor bez vedoucích. Trvá několik dní, ale připravuje se celý rok. Funguje to tak, že přijedeme na louku, kterou máme pronajatou, rozestavíme tam tábor a celý ho spravujeme společně a udržitelnými způsoby. To znamená, že si například sami vyrábíme vlastní elektřinu, jíme lokální veganské jídlo, sami si vaříme, snažíme se používat co nejmíň obalů, máme kompostovací záchody a podobně. Takhle tam těch pár dní žijeme, společně rozhodujeme, jak bude tábor vypadat. Každé ráno je plénum, na kterém může každý říct, co potřebuje. V rámci klimatického tábora probíhají také přednášky s odborníky, workshopy, volnočasové aktivity, vyšívací a tetovací dílny a podobně.

Takže je to něco jako alternativní festival? 

Je to tak, akorát je zadarmo, respektive za dobrovolný příspěvek. Důležitá je také nehierarchická struktura. Stěžejním cílem je nasíťovat hnutí, dát lidi dohromady a poskytnout jim vše potřebné, aby mohli sami podniknout protesty proti uhelnému průmyslu. Součástí jsou i akční dny, kdy se dává prostor právě takovým akcím, jako je občanská neposlušnost.

Jeden z typických argumentů odpůrců hnutí je, že se po pár dnech stejně vrátíte domů a budete nadále používat elektřinu, která většinou pochází z neobnovitelných zdrojů. Jak se s takovou kritikou vyrovnáváte, případně čerpáte elektřinu i z jiných zdrojů?

Tady je ten problém. My většinou nemáme možnost používat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Velkou část elektrické energie pokrývají uhelné elektrárny. Proto nám jde o systémovou změnu. Pokud jde o mě, já si platím distributora, který nakupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale určitě ne každý má tu možnost. Naším cílem není měnit jednotlivce, ale celý systém.

Co považujete za udržitelný zdroj elektrické energie? V poslední době se mluví o jádru, jež je také vnímáno jako alternativa.

Schvalujeme pouze obnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny pro nás nepředstavují řešení. Nemáme ani konkrétní plán, jak tenhle scénář řešit, protože tohle není aktuální problém. Nyní řešíme otázku uhlí.

Jak jste vnímala situaci ohledně zatčení dvanácti aktivistů na Slovensku za vyvěšení transparentu v prosinci minulého roku?

Vnímala jsem ji hodně intenzivně, protože jsem tam měla tři blízké kamarády a další známé.  Bylo to pro mne skandální, nepředstavitelné, že někdo za nenásilnou akci, při které nic nepoškodí, skončí ve vazbě. Těžko jsem se s tím vyrovnávala. Ale zároveň jsem věděla, že to zvládnou a obrátí ve svůj prospěch. Byla to taktická chyba druhé strany. Naštěstí záhy nato, necelý týden po zadržení, zrušil hlavní prokurátor vazbu i obvinění. Myslím si, že je to posílilo, nicméně budou mít další tahanice, protože pořád probíhá vyšetřování. Bylo však zajímavé sledovat, jak pružně na to hnutí dokázalo zareagovat.

Před pár měsíci OSN zveřejnila zprávu, jež varuje před alarmujícími změnami klimatu v horizontu několika let. Jak se vyrovnáváte s časovou tísní?

Záleží na každém člověku. Někteří z nás trpí environmentálním žalem a úzkostmi, jiné to zase posílí. Samozřejmě je to náročné. Důležitá je duševní hygiena, nepropadat depresím. Ale vzchopit se a dělat něco pro to, abychom současný stav změnili.

 

Autor: Karolína Tomečková

 

Autor: Stisk Studentský deník | pátek 8.3.2019 11:30 | karma článku: 13,26 | přečteno: 179x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší

V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.

3.5.2022 v 15:46 | Karma: 9,82 | Přečteno: 111x | Diskuse| Brno

Stisk Studentský deník

Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite

Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.

2.5.2022 v 18:21 | Karma: 13,71 | Přečteno: 158x | Diskuse| Osobní

Stisk Studentský deník

Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu

Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.

25.4.2022 v 13:32 | Karma: 8,95 | Přečteno: 122x | Diskuse| Společnost

Stisk Studentský deník

Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú

České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.

25.4.2022 v 0:26 | Karma: 10,48 | Přečteno: 260x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Stisk Studentský deník

Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu

Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.

23.4.2022 v 23:40 | Karma: 10,08 | Přečteno: 137x | Diskuse| Brno
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá

3. května 2024  14:19,  aktualizováno  15:20

Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...

Vagony po nehodě u Klínce odklidí dopravce. Policie zahájila úkony trestního řízení

3. května 2024  11:11,  aktualizováno  15:17

Policie prověřuje čtvrteční vykolejení osobního vlaku bez strojvůdce poblíž Klínce u Prahy pro...

Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici

3. května 2024  15:03

Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....

Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži

3. května 2024  8:31,  aktualizováno  14:23

Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1121x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com