Chci pomáhat lidem a žít jako normální člověk, říká ukrajinský lékař žijící v Brně

V ukrajinském zdravotnictví jsou špatné podmínky pro lékaře i pacienty. Mnoho ukrajinských lékařů odchází za prací do České republiky. Jedním z nich je také sedmadvacetiletý Serhii Syniuha. Chce zde pracovat jako praktický lékař.

Osm let studoval medicínu na Ukrajině, má za sebou tři roky praxe v nemocnici. Přestože jeho pracovní náplň strčila do kapsy rozvrh dvou českých lékařů najednou, výdělek sotva stačil na pronájem bytu a obživu na měsíc. Rozhodl se pracovat v České republice, aby jednou mohl založit rodinu a nemusel si dělat starosti o její přežití.

Proč chcete vykonávat povolání lékaře v cizině a ne na Ukrajině?

Na Ukrajině jsou ve zdravotnictví velmi špatné podmínky, ať už pro lékaře nebo pro pacienty. Lékaři jsou za velmi zodpovědnou práci, které předcházejí dlouhé roky studia a praxe, hodnoceni stejně, jako například dělníci. Pacienti běžně nemají dostatek peněz na zaplacení potřebných léků a menší nemocnice nedisponují nezbytným vybavením. V cizině chci pracovat, abych mohl pomáhat lidem, měl k tomu potřebné vybavení a byl ohodnocen tak, abych si mohl dovolit žít jako normální člověk.

Vybíral jste z více zemí?

Rozhodoval jsem se mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem.

Proč jste zvolil právě Českou republiku?

V České republice je v současné době nedostatek lékařů a poptávka po nich se zvyšuje. Navíc tady pracují moji přátelé. To je pro mě důležité, protože mi poradili se vším, s čím jsem potřeboval, od vyřízení dokumentů po věci, které je třeba znát. Jsou tu dobré podmínky pro zahraniční lékaře, ať už se jedná o nostrifikaci diplomu nebo povolení zde pracovat. Také kvůli platu, který je zde vyšší než na Slovensku a mnohonásobně vyšší než na Ukrajině. Důležitý pro mě při výběru byl i český jazyk, který je ukrajinštině velmi podobný. Doufal jsem, že studium jazyka proto bude snadnější než v jiných zemích.

Jaký mají lékaři na Ukrajině plat?

Měsíční mzda běžných lékařů se pohybuje kolem 100 eur, tedy přibližně 2500 korun. Jedná se o minimální mzdu na Ukrajině a tuto částku berou jak lékaři, tak například uklízečky. Specialisté ve velkých nemocnicích si vydělají více, ale základní plat mají stejný.

Čím je to dáno?

Lékařská vyšetření a zákroky nejsou na Ukrajině hrazena pojišťovnami, ale rovnou státem. Pro lidi je tedy lékařství na Ukrajině v podstatě zdarma. Existuje tam ovšem systém jakýchsi dobrovolných příspěvků ošetřujícímu lékaři. Pokud má lékař určitý věhlas, chodí k němu bohatí lidé a ti na příspěvcích nešetří. U běžných lékařů v menších nemocnicích to není tak obvyklé, už jen proto, že si lidé v malých městech nemohou takové příspěvky dovolit.

V jakém odvětví lékařství jste na Ukrajině pracoval?

Pracoval jsem jako praktický lékař pro přibližně 2000 dospělých a 500 dětí. Čtyřikrát týdně jsem po skončení ordinačních hodin měl do rána službu na pohotovosti. Navíc jsem měl na starost šest lůžek na interním oddělení. Práci na pohotovosti jsem vzal, abych si vydělal více peněz. Celkem jsem bral 200 eur měsíčně, nicméně za dvě práce.

Pokud jsou mzdy na Ukrajině skutečně tak nízké, jak je to se základními výdaji? Jsou ceny za bydlení a potraviny úměrné platům?

Měsíční pronájem bytu 2+1 ve středně velkém městě činí 100 až 150 eur měsíčně. U starých bytů v menších městech je to přibližně 60 eur. Ceny potravin jsou nižší než v Česku, ovšem ne o moc. Ze svých platů lidé stěží zvládnou zaplatit tyto dvě věci a o šetření peněz se jim často může jen zdát.

Jsou léky hrazeny státem, stejně jako vyšetření a zákroky?

Léky si každý člověk musí platit sám. Obecně je to velký problém, protože spousta lidí si je nemůže dovolit. Například léky na zápal plic vyjdou pacienta s běžným příjmem i na tři měsíční platy.

Jaké kroky jste pro budoucí práci lékaře v Česku již podnikl?

Nejprve jsem vyhledal kurz češtiny a přihlásil se na něj, jelikož znalost jazyka je pro práci v cizí zemi nezbytná. Musel jsem si zařídit studentské vízum, pojištění a prošel jsem na ambasádě pohovorem ohledně mé minulosti a mých úmyslů v Česku. Zkrátka jsem vyřizoval spoustu dokumentů.

Kolik musí mít člověk z Ukrajiny zaplatit, aby mohl v Česku studovat jazyk a později pracovat?

Kurz češtiny na VUT v Brně stoji 45 tisíc korun a vyřizování potřebných dokumentů 12 až 15 tisíc. Pro udělení studentského víza musí mít člověk na kartě alespoň 80 tisíc. Jsou tu ale další výdaje, například poplatky za nostrifikaci nebo aprobační zkoušky.

Co vás ještě čeká před tím, než tu budete moci pracovat?

Abych tady mohl být lékařem, musím mít uznaný diplom z univerzity, kterou jsem vystudoval, zažádat o pracovní vízum, mít povolení k výkonu zdravotnického povolání v Česku a zvládnout aprobační zkoušky. Ty se skládají ze tří částí. Jedná se o písemné testy z odborných znalostí, znalostí lékařského systému a legislativy. Druhá část je praktická pod odborným dohledem a třetí část zkoušky je ústní, která otestuje moje znalosti určitých problematik a moji schopnost o nich mluvit v českém jazyce. Momentálně jsem uprostřed kurzu češtiny, který chci dokončit, abych úspěšně složil zkoušky a abych při práci mohl s pacienty mluvit na přijatelné úrovni.

V čem kromě zdravotnictví je Česko jiné než Ukrajina?

Je to tu například mnohem čistější. Lidé po ulicích nerozhazují odpadky, protože je tu dostatek odpadkových košů. Moc se mi líbí zdejší architektura. Krásné budovy se nenacházejí pouze ve velkých městech, ale v podstatě všude. Na Ukrajině tomu tak není. Co se týče lidí, přijde mi, že k sobě navzájem mají mnohem větší úctu. Když člověk přijde do obchodu nebo k lékaři, nezapomene pozdravit, při odchodu poděkovat a rozloučit se. Na Ukrajině hodně lidí bere tyto služby jako samozřejmost a tak nemají potřebu chovat se slušně. Velmi příjemným překvapením pro mě v Česku byla veřejná doprava. Jsou tu pravidelné jízdní řády a není problém se kamkoliv dostat. V noci se ve městech nebojím o své bezpečí. Pomáhá tomu fakt, že tu jezdí spoustu policejních hlídek. Co se týče například supermarketů, nelíbí se mi, že tu skoro nejsou obchody s non-stop provozem. Na Ukrajině jich je mnohem více. Jeden z největších pozitivních rozdílů je ovšem stav silnic. V Česku jsou skvělé silnice, které nezdržují provoz. To je také důležité při převozu zraněných sanitkou. Špatné silnice na Ukrajině velmi brzdí provoz a tím často ohrožují život pacientů.

Serhii Syniuha se narodil v roce 1990 v ukrajinském městě Baštanka nedaleko Mykolajiva. Vystudoval obor praktický lékař na Záporožské státní lékařské univerzitě. V průběhu studií a po nich pracoval jako praktický lékař dospělých a dětí a internista. V současné době chodí na devítiměsíční kurz češtiny na VUT v Brně. V České republice chce pracovat jako praktický lékař.

Stanislav Vaculík