Alternativní média jsou projevy nemocné společnosti, léčba je však bolestivá
V současnosti jsme obklopeni tolika informacemi, že i pro odborníka může být mnohdy složité posoudit, které jsou pravdivé a které ne. Podle Oxfordské univerzity je každý čtvrtý článek na sociálních sítích týkající se současných francouzských voleb lež. Falešné zprávy hrály důležitou roli ve zvolení Donalda Trumpa či brexitu a budou mít určitý vliv i na české parlamentní volby. Podle profesora Václava Bělohradského žijeme v postfaktickém věku. Dle jeho slov byla dříve fakta nástroj ukončující diskusi. V době postfaktické žádnou diskusi ukončit nelze.
Jeho sdělení bych doplnil závěrem, že nikdo tuto diskusi ukončit objektivními fakty ani nechce. Nejde o to, kde je pravda. Chceme si na Sputniku přečíst tu svou. Neověřujeme si ji, objektivně nás nezajímá. Zajímá nás jen, když se shoduje s našimi postoji. Pokud se s nimi rozchází, nemůže to být pravda. Ze zásady. Podle studie informatiků z Kolumbijské univerzity nebylo devětapadesát procent odkazů sdílených na sociálních sítích jejich šiřitelem nikdy rozkliknuto. Část článků je smyšlených jednoduše kvůli snaze šokovat a zaujmout, protože jim jde především o finanční zisk. Může jít například o články týkající se zdraví, hubnutí, léčby nemocí a očkování. Druhým typem je šíření dezinformací pod nějakým zájmem, jde tedy o formu lobbingu. V českém prostředí velká část těchto falešných zpráv pochází ze serverů, které jsou pod ruským vlivem. To však v žádném případě neznamená, že by Rusko mělo na propagandu monopol.
Sám jsem byl svědkem toho, že na facebookové skupině skeptiků Sisyfos sdílel jeden ze členů článek, v jehož závěru bylo napsáno, že je se jedná o satiru a test, kolik lidí si skutečně čte články, které sdílí. Podotýkám, že se nejednalo o nějakou skupinu fanoušků Tomia Okamury, ale lidí, kteří se honosí svým skeptickým přístupem k informacím. Mnoho lidí článek komentovalo a dávalo mu za pravdu, i když své vědomosti čerpali pouze z nadpisu. V tu chvíli jsem cítil hlubokou frustraci, protože pokud ani tito lidé nerozlišují falešné zprávy, kdo jiný by měl? Nabízí se tedy otázka. Může natolik mediálně negramotná společnost vůbec dlouhodobě přežít bez nějaké formy cenzury?
Snaha sociálních demokratů o základní kontrole pravdivosti informací byla démonizována a nazývána ministerstvem pravdy. Částečně to chápu. Protože aby stát určoval, co je a není pravda, je do jisté míry opravdu znepokojující představa. Jako řešení se samozřejmě nabízí zvýšení důrazu na mediální výchovu a zlepšování mediální gramotnosti. Nepopírám, že tyto znalosti jsou důležité, k tomuto typu výuky jsem však skeptický. Pokud vaši rodiče doma nadávají na židozednáře a George Sorose, pár hodin přednášek o mediální gramotnosti to opravdu nezachrání. Navíc i za předpokladu, že by tyto programy fungovaly, výsledky budou patrné nejdříve v řádech desetiletí.
Tyto problémy je však zapotřebí řešit ihned, protože jejich vliv se nezmenšuje, právě naopak. Letošní výzkum zaznamenal oproti minulému roku tříprocentní pokles důvěry ve tradiční média. Naopak důvěra v ta alternativní stabilně stoupá. Za ideální řešení současného stavu bych považoval nikoli přímou kontrolu médií nebo dokonce zákaz publikace, ale nutnost kvalitního a ověřitelného zdrojování svých zpráv. Nemluvím tady o případech, kdy dojde k neúmyslné desinterpretaci některých výroků nebo když se z něčeho, co je zamýšleno jako vtip, stane uměle nafouknuté mediální téma. Mluvím tu o cíleném šíření dezinformací. Příkladem může být to, když alternativní web sdílí informace o neexistujícím teroristickém útoku ve Rwandě a použije šest let staré fotografie z ropné havárie.
Za šíření prokazatelných hoaxů (mystifikační informace sdílená v internetovém prostoru, pozn. redaktora) a nepravd by stát měl ukládat vysoké finanční a jiné sankce. Fakta je mnohdy složité dohledat, stále častěji se však setkáváme s výraznou manipulací, která dokazatelná je. A v praxi je možná důležitější než samotný vznik podobného zákona to, že státní složky musí vyžadovat jeho důsledné dodržování. Jinak budeme, pokud budu parafrázovat George Orwella, za pár let bojovat dopoledne s Eurasií a odpoledne s Eastasií. Lež není alternativní názor.
Stisk Studentský deník
Mesto kvôli situácii na Ukrajine obnovuje kryt Denis
Kryt Denis v centre Brna malo turistické informačné centrum otvoriť pre turistov. Mesto sa ale rozhodlo si ho vziať späť do svojej správy. Je v ňom studňa s vodou, dieselový generátor a vzduchotechnika.
Stisk Studentský deník
Brněnská střelnice poskytuje Ukrajincům výcvik zdarma
V brněnských Řečkovicích nabízí střelnice CS Solutions Brno Ukrajincům žijícím v Česku takticko-střelecký výcvik. Tříhodinový kurz jim má především pomoct osvojit si základy střelby z útočné zbraně v případě povolání na bojiště.
Stisk Studentský deník
Modro-žlutá srdce na Křence. Studenti vybrali téměř 35 tisíc korun
Pomoc Ukrajincům hýbe společností. K založení sbírky se rozhodli i studenti na brněnském Gymnáziu Křenová. Jejich spolužáci a pracovníci školy si poté nakoupili odznáčky a další předměty v ukrajinských barvách za skoro 35 tisíc ko
Stisk Studentský deník
Myslela jsem si, že má bolest je normální, říká pacientka s endometriózou
Endometriózou trpí jedna z deseti žen, přesto o ní veřejnost není dostatečně informovaná. Zakladatelé ENDO Talks cz se snaží výstavou na Moravském náměstí #ŽÍTENDO aneb „Proč mě nikdo neslyší?“ na nemoc upozornit.
Stisk Studentský deník
Nechci, aby lidé na mé tváři viděli vlajku, říká ruská studentka
Události posledních dnů způsobily, že se mnoho Rusů, žijících v Česku, setkalo s vlnou tvrdé diskriminace, a to i v případě, že stojí názorově na straně Ukrajiny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze se koná tradiční studentský majáles a lidé se...
KOMENTÁŘ: Padne-li Ukrajina, migrační pakt uprchlíky nezastaví
Premium Hlavním předvolebním tématem před evropskými volbami do europarlamentu je migrační pakt, migrační...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O jeho smrti...
VIDEO: V jižní Číně se propadla dálnice, o život přišlo nejméně 24 lidí
Nejméně 24 lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Informovala o tom dnes agentura AP...
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube