Je smutné pozorovat rozklad právního státu v přímém přenosu a je to smutnější o to víc, když se té frašky účastní v roli (ne)užitečných idiotů i hejtmani.
Kteří by v rolích zástupců samosprávných vlád měli být právě těmi, co chrání své občany před zvůlí centrální vlády.
V neděli jsme byli svědky bezprecedentního a protiústavního kroku vlády, která v rozporu se zákonem vyhlásila nouzový stav. Ve čtvrtek poslanecká sněmovna hlasováním jasně sdělila, že s prodloužením nouzového stavu nesouhlasí, čímž by v neděli skončil, ovšem vláda si poradila po svém a po žádosti hejtmanů (a primátora Prahy) o vyhlášení nouzového stavu, jej vyhlásila na truc sněmovně znovu.
Pro osvěžení je vhodné si připomenout, že lid je zdrojem veškeré moci ve státě a tuto vykonává prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto tři moci jsou vzájemně vybalancované a jakékoli nezdravé vychýlení může být impulsem vedoucím k rozkladu právního státu.
Nyní jsme byli svědky toho, že moc výkonná (vláda ČR) obešla moc zákonodárnou (poslaneckou sněmovnu), pod jejíž kontrolou vládne, aby si prosadila nouzový stav, a k překvapení mnohých k tomu využila hejtmany, kteří stojí v čele regionální moci výkonné (samosprávných vlád - rad kraje). Takže vláda plynule navázala na nouzový stav končící nouzovým stavem novým, ačkoli byla mnohými ústavními právníky upozorněna, že takový krok je jasně protiústavní.
Jestli jde o mentální retardaci některých členů vlády nebo jejich aroganci nám nepomůže zjistit ani odůvodnění, které jsme mohli z úst některých z nich slyšet, když tvrdili, že je to nová situace, protože teď vyhlašují nouzový stav na žádost hejtmanů. Ani argument ministryně financí, že minulý rok jsme tu měli podobnou situaci, kdy vláda nouzový stav vyhlásila dvakrát, tomu příliš nenapomohl. Pomíjím fakt, že si někteří pletou skutkovou podstatu se skutkovými okolnostmi či skutkovým stavem. Pravdou je, že pokud by s takovou argumentací přišel na zkoušku z ústavního práva student prvního ročníku kterékoli právnické fakulty, letěl by rovnou ze dveří a tudíž i ze zkoušky.
Poslanecká sněmovna vládě jasně sdělila, že s prodloužením nouzového stavu nesouhlasí a zákonný postup měl být takový, že vláda vydá opatření v novém zákonném režimu (v tomto případě především podle zákona o ochraně veřejného zdraví), tím spíše, že mnohá omezení základních práv a svobod, která nejsou v tomto režimu možná, postrádají jakoukoli racionalitu (např. noční zákaz vycházení), takže ani nejsou potřebná.
Co mě ovšem zaráží je jednání hejtmanů, kteří ve svých rolích naprosto selhali a svědčí to jen o jejich nízkém až nulovém právním povědomí. Boj s epidemií je plně v rukou státu, proto mi není jasné, proč se hejtmani nechali vtáhnout do této falešné hry, že se svět zhroutí, protože se vše rozvolní a nemocnice se zahltí. Hejtmani si měli nejprve jednotlivé lži bojovníků za nouzový stav (na věčné časy a nikdy jinak) týkající se např. součinnosti armády a hasičů, nebo poskytování materiálu ze Správy státních hmotných rezerv nejprve prověřit a uvést na pravou míru, a teprve poté konat. Vláda by mnohá omezení vydala v novém právním režimu, žádná katastrofa by se nekonala, pokud by měli hejtmani pocit, že situace se někde vymyká, mohou vyhlásit stav nebezpečí a pokud by ani to nestačilo, mohli by vládu požádat o vyhlášení stavu nouze. Takový postup by byl naprosto legitimní a legální.
Místo toho se nacházíme v absurdní situaci, kdy je s pravděpodobností rovnající se jistotě stávající stav nezákonný, a je jedno, jestli se tato situace podaří zvrátit poslanecké sněmovně, která může nouzový stav zrušit, nebo se skupině senátorů či poslanců u soudu, případně v rámci správního (potažmo soudního) řízení někomu, kdo se bude bránit udělené sankci s argumentací protiústavnosti, podaří docílit zrušení předmětných právních aktů pro nezákonnost, z čehož pak mohou plynout mnohá odškodnění pro všechny, kterým v tomto období vznikne v souvislosti s těmito akty škoda.
Předem podotýkám, že argument „když teď poslanecká sněmovna nouzový stav nezruší, tak je to vlastně v pořádku, protože to znamená, že s tím souhlasí“ je zcela lichý a toho si je moc dobře vědom každý, kdo někdy sledoval hlasování poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě nebo hlasování o důvěře vládě, což jsou sice oba postupy týkající se vlády a její další existence, ovšem jsou naprosto rozdílné zejména v početních pozicích jednotlivých aktérů.
Stávající situace, do které jsme se dostali i vinou nekompetence hejtmanů, což je smutné zjištění, nám alespoň umožňuje dýchat o něco svobodněji a s čistým svědomím ignorovat zákazy navázané na protiústavní nouzový stav, který je sice, v tuto chvíli účinný, ovšem to nic nemění na skutečnosti, že obrana v rámci správního (případně soudního) řízení je zase o něco snadnější.
Takže hlavu vzhůru, nenechte se zastrašovat, nenechte se pokutovat a braňte se. Jedině obranou základních práv a svobod a úctou k ústavním principům naší parlamentní demokracie zůstaneme demokratickým právním státem.
