Včera bylo uveřejněn otřesný filmový dokument o masakru na Němcích v květnu 1945. Takových věcí se dálo více, některé popisuje třeba Václav Černý ve svých Pamětech.
Co mě zaráží, jsou reakce na tento dokument. Mnozí uvažují a i píší v tom duchu, že Němci válku začali a po jejím skončení pouze sklízeli ovoce, které zaseli. Jiní uvažují, proč to bylo zveřejněno právě ted a vidí v tom jakousi provokaci. Ale jen velmi málo pisatelů si připouští vinu a snad nikdo necítí nutnost se omluvit nebo vyvodit nějaké důsledky. Vždyt jsme přece všichni slušní lidé, tak co.
Jenže takovéhle věci nesou ovoce. Svědomí se otupuje a lidé se příště budou chovat ještě hůře. Za zločiny na Němcích při odsunu nebyl nikdo potrestán. Ano, ublížili nám hrozně, zavinili si to sami, ale museli jsme se my chovat stejně jako oni? To nezůstalo bez následků. Nikdo totiž nebyl potrestán ani za zločiny komunismu. A jde to dál. Prostě v Čechách projde všechno - proto se tam lže, krade a zabíjí i dneska.
Co náš národ nejvíc potřebuje, je obnova mravní. Masaryk ji viděl v mravnosti náboženské a myslím, že měl pravdu. Pokud není nade mnou nic, tedy nikdo, komu bych byl zodpověden, proč bych se měl chovat mravně. Pak padají zábrany a z člověka se stává zvíře. Můžeš všechno, jen se nesmíš nechat chytit.
Myslím, že náš národ ještě bude muset projít těžkou dobu. Bud v tom jako národ zahyne, nebo dojde k novému – duchovnímu – obrození. Modlím se, aby to bylo to druhé.
