Co bych asi udělal, kdybych byl Řek

Spousta lidé si klade otázku, jak to nakonec dopadne s Řeckem. Jak to asi prožívají tamní obyvatelé? Slyší v rádiu a čtou v novinách nebo na internetu, že EU promýšlí nejrůznější scenáře, na příklad odpuštění dluhů nebo návrat k drachmě. Sice to všichni popírají, ale kdo tomu může věřit.

Co asi udělá průměrný Řek? Předpokládám, že lidé jsou všude stejní a že se takový Řek zachová stejně jako každý jiný člověk. Pokud nic nemá, je mu to jedno. Pokud ale nějaké úspory má, bylo by velice riskantní, kdyby je ponechal v řecké bance. Proto lze očekávat, že Řekové začnou houfně vybírat peníze, případně je převádět do ciziny. Nevím, zda to není zakázané, ale Řekové jsou mazaní obchodníci a nějaká cesta se vždycky najde. Možná nakoupí zlato nebo jiné drahé kovy. Nebo nějaké spolehlivé valuty, i kdyby je měl schovat doma ve slamníku. A pak šetřit a šetřit.

To se týká pouze chudých Řeků, nepochybuji, že bohatí už své peníze dávno mají někde, kde jsou v relativním bezpečí.

V každém případě lze očekávat další odliv kapitálu z Řecka, tím i další snížení koupěschopnosti obyvatelstva, tudíž další snížení výnosu daní. Řecký stát bude mít stále méně prostředků, a proto nebude ani zdaleka moci plnit požadavky věřitelů. Nehledě k tomu, že bude muset živit další armádu lidí, kteří přišli - a ještě přijdou - o práci.

Ve finančnictví se moc nevyznám, ale zdá se mi, že i zde existuje jakýsi „point of no return“, který když se překročí, už neexistuje cesta zpět.

To by si měli všichni politici uvědomit a co nejdříve jasně rozhodnout, jak to s Řeckem opravdu bude. Jistota, i když je bolestivá, je lepší než trvalá nejistota, která živí úvahy - často dost fantastické - jak by to nakonec mohlo dopadnout.