běhání v metru

bydlím asi půl roku u Prahy, naštěstí tam nejsem každý den.. dříve jsem za běhání po eskalátorech skoro zabíjela pohledem a když jsem to jednou zkusila, myslela jsem, že spadnu až dolů, jak se mi motala hlava.. teď žel taky občas popoběhnu, ale stejně jako běhám pravidelně na vlak do práce nebo na bus jinam.. běhání na dopravní prostředky mi vždycky šlo :-D každopádně se pak za běhání v metru v duchu linčuju - přeci nebudu jako ti věčně spěchající týpci když mám čas, tak stojím i na schodech o 20 stupních a čekám, až mě doveze dolů

,

Znaaaaam!

Jo, tak tohle znám, jen...

2) Mě taky prorokovali, že "ty podpatky nosit přestanu". Nepřestala! Ne! Nevzdám se jich! Ba dokonce si kupuju ještě vyšší! Na kostkách se má chůze rovná ladné jen s opravdu velkou fantazií, ale ne! Nevzdám!!!!!!!

6) S tím oblékáním je to v Praze velká nuda, to tedy nesouhlasím! Takový Londýn! To jsou kreace! V Praze je to stále ještě uniforma - kecky, džíny, "něco"...

A za článek karma veliká jak... Brno!!! (ať nás neobviňují z pragocentrizmu)