Po přeslazených Vánocích a tučném Silvestru mnozí zařadí mezi svá novoroční předsevzetí i pár kilo dolů nebo zdravější životní styl. Kolik stresu ale na člověka čeká na cestách po dietologických a lifestylových hvozdech?!
Dejme tomu, že chci držet krok s módními trendy a držet nějakou dietu. Mimochodem, slovo řeckého původu diaita znamená prostě strava.
Výběr je vskutku přebohatý! Konzervativci si mohou vybrat dietu banánovou, jogurtovou, mléčnou, rýžovou, salátovou či ovocnou. Systematici zvolí spíš makrobiotiku, TLC dietu ( „Therapeutic Lifestyle Ganges), dietu proteinovou, tukožroutskou, dietu podle krevních skupin, krabičkovou nebo osmihodinovou dietu. Cestovatelé v prostoru i čase dospějí nejspíše k dietě francouzské či paleolitické a „idolomaniaci“ se upnou k dietě Atkinsonově, Dukanově, Mayrově, Breussově či dietě podle Diamondových.
Další alternativou pro člověka, který chce „zdravě žít“ a není hluchý ani slepý k mediálně dramaticky líčeným neřestem páchaným na zvířatech z velkochovů, je veganství či vegetariánství ve všech možných variantách, demivegetariánství, lakto-vegetariánství, lakto-ovo-vegetariánství, frutariánství či vitariánství.
Určitě se najdou i tací, kteří jsou zvyklí dostávat koláče bez práce, proto sáhnou po doplňcích stravy, čajích na hubnutí a podobných preparátech, po kterých se tuk zázračně rozplyne a z ropuchy se za týden stane princezna.
Protože však málokterá dieta pokrývá v dostatečné míře všechny živiny a látky potřebné pro zdraví zdravého člověka, můžeme při přehnaném úsilí o ladné linie či zdravé tělo skončit na dietě jaterní, žlučníkové nebo na inzulínu.
Jelikož se český venkov za poslední dekády trochu vylidnil, představme si běžného člověka z města s běžným (nikoli oficiálně průměrným alias fiktivním) příjmem, který je omezen na nákup potravin v obchodě a vlastní biofarma nebo aspoň zahrádka jsou pro něj fatou morgánou. Přitom už se z přehršle informací cpaných do lidí horem dolem dovtípil, že původ masa, mléka, vajec a takřka všech živočišných produktů je po etické stránce přinejmenším diskutabilní. Dilemata spjatá s bio – nebio jsou obdobou hry věř – nevěř. Hormony a antibiotika přijímáme nevědomky snad už i ze vzduchu. A když do žhavých debat o kvalitě dostupných potravin za únosné ceny přilijeme palmový olej, může se stát jedině…asketou či brethariánem!
Bohužel, Ježíš i Buddha zkusili hladovět něco kolem 40 dní a pak si řekli, že nejlépe bude jíst pospolu střídmě z bohatého stolu. Ale občasný krátkodobý půst podle určitých pravidel není na škodu, ba i naši předci během křesťanských a jiných půstů (masopust, sedmidenní židovský půst, ájurvédský léčebný půst, ramadán…) očišťovali tělo i mysl, což pro zdraví jedince i společnosti jistě má smysl.
Se svými dosavadními osobními zkušenostmi tuším, že zdraví je do velké míry dáno psychickým rozpoložením člověka. Výčitky svědomí a stres při nedodržování nějakého dietního režimu spíš škodí. Vždyť tělo je propojené s myšlenkovými pochody, lidé uvíznou v rozličných konceptech jako mouchy v síti, stávají se mnohdy nepřátelští vůči sobě i svému okolí, čehož důkazem jsou poruchy příjmu potravy (bulimia nervosa, anorexia nervosa či orthorexia nervosa).
Přiznávám dobrovolně, že se o štíhlou linii cíleně starat nemusím (alespoň zatím). Jídlo je pro mě pouze jedním z mnoha požitků, proto mu nevěnuji většinu svého času a pozornosti. Vaření, které vnímám jako kreativní hobby, mě nasytí radostí natolik, že pak nemám důvod se přejídat. Samozřejmě se snažím pídit po původu toho, co jíme a pijeme, protože nejsem schopná produkovat vlastní potraviny a jídlo beru jako dárek, za který se sluší někomu poděkovat. Pokud to jde, užiji si v milé společnosti dobré jídlo uvařené s láskou z čerstvých kvalitních surovin . V každodenním shonu se samozřejmě vyskytnou situace, kdy člověk slupne nějaké „junk food“ za pochodu, ale i v takových situacích je lepší se nestresovat a říct si, že výjimka potvrzuje pravidlo.
Každý den upřímně přeji sobě i všem lidem zdraví, protože zdravý člověk je krásný, i když mu geny nedaly do vínku postavu modelky nebo nevypadá jako James Bond. Láska, radost, soucit a vnitřní klid umožní člověku lépe trávit, nejen potravu, ale i čas...
