- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve dnech 16. až 19. srpna se bude v Trutnově Na Bojišti konat 20. léto slavného a nejprestižnějšího českého festivalu Východodočeský Woodstock. Jeho kořeny sahají až do roku 1987, kdy první ročník rozehnala StB a hudebníci před zabavením ukryli aparaturu u Václava Havla na Hrádečku. Po sametové revoluci je festival každoročně oslavou sovobody a tolerance a vystupují zde hojně kapely, které patřily kdysi k tzv. undergroundu. Dramaturgie festivalu občas mezi rockové, punkové, metalové či ska formace zamíchá i nějakou zasloužilou ikonu tuzemské hudby. Kdysi to byl například Waldemar Matuška, loni například Eva Pilarová. Letošní ročník má být jakýmsi The best of a v seznamu účinkujících kapel stojí i položka Václav neckář a skupina Bacily.
Neckář vystoupil Na Bojišti již v roce 2001 a jeho vystoupení sklidilo velký úspěch a kdyby v médiích nevyšla zmíněná zpráva, tak by ho nepochybně sklidil i letos znovu. Nicméně organizátoři v čele s Martinem Věchetem si zakkládají, že skupina nebo interpret, který se zapletl s StB nemá na festivalu co pohledávat.
Vyzvali proto Neckáře, aby se k tomu vyjádřil a obhájil. Důvod je jednoduchý. V seznamech StB se už objevilo mnoho známých osobností, z nichž některé o tom ani nevěděly a pak zahájily souboj s úřady za své vymazání z rejstříků. Toto může (ale i nemusí) být příklad Neckáře. Neměl by být vláčen bahnem kvůli informaci jedněch novin, měl by ale vše dostatečně vysvětlit!!!
Celá kauza je teprve v plenkách, více informací se o ní neví a jakékoliv řeči by celé věci neprospěly. Alespoň prozatím.
Mnohem více zarážející na celé záležitosti je ale skutečnost, že i po tak dlouhé době jsme stále nemile překvapováni novými a novými zjištěními. Nedávno jsem na tomto svém blogu psal, že v truhlici StB ještě spočívá nejeden "klenot". Zda mezi patří i Neckář - to teď nikdo nemůže přesně určit. Z celé záležitost zůstává na jazyku jen jakási nepříjemná pachuť z doby, která už je DÍKYBOHU dávno pryč, ale stále se nám svými nejrůzěnjšími způsoby snaží připomenout.
Další články autora |