Vláda nepadla aneb zbytečná drahá fraška.

Vláda Mirka Topolánka ustála ve sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry, levicová opozice neměla dost hlasů k prosazení svého návrhu. Co ale lídrům ČSSD či KSČM nechybělo, byla vláha v krku a tak se jeden po jednom střídali u řečnického pultíku a kleli a mleli a kleli na její účet. Málo platné. Vláda jejich snahu o detrnonizaci ustála. Že to tak dopadne, to věděl toto ráno každý. I vůdci opozice. Přesto šli do tohoto předem ztraceného podniku. Po pár hodinách rétorického cvičení se nabízí jeden hmatatelný výsledek - několikahodinový prostoj, který mohl být využit k práci pro tuto zemi a ne kasání vlastního peří. Což jim za tuto nepráci odepřít poměrnou část jejich dnešního platu? V soukromém sektoru by se s nimi asi nikdo taky nemazlil za takto odvedenou práci.

Paroubek, Rath, Filip, Škromach, Sobotka, Grebeníček, Martínek, Hašek a tak dále. Ti všichni se postavili ve sněmovně za řečnický pultík a spustili proudy síry na koaliční kabinet Mirka Topolánka. Byli to ostatně především zákonodárci ČSSD, kteří si vynutili svolání mimořádné schůze sněmovny, aby se pokusili vládu shodit.

Je nezpochybnitelným právem každé opozice usilovat o pád vlády a nahradit ji sama sebou. V Česku v posledních letech tato hlasování však dostávají jakousi pachuť vyčpělosti, se kterou ruku v ruce jde pořádný exhibicionismus. Náčelníci ČSSD soutěžili v plamennosti svých projevů, čímž defacto spíš rozehráli další kolo boje o to, kdo jednou vystrnadí Jiřího Paroubka z jeho předsednické židle. Zástupci vlády raději ani nemluvili, věděli, že to nemá cenu a považovali to za zbytečné.

Ačkoliv vláda Mirka Topolánka má svých 100 hlasů + 2 hlasy přeběhlíků, její pozice je paradoxně mimořádně pevná. Opozice nemá dostatek hlasů vládu sesadit a v menšině neprosadí nic. Nezbývá ji tedy nic jiného než kritizovat. Čím jsou z toho náčelníci ČSSD zoufalejší, tím tvrdší rétoriku používají. Ale situace by byla zcela určitě stejná, kdyby se ODS krčila v opozici a strana růže by okupovala Strakovku.

Dnešní hlasování tedy nebylo žádnou zlomovou událostí, jen zbytečně ztraceným časem. Poslanci nic nevytvořili, neměli by za to tedy ani nic dostat.