Přemnožila se klíšťata a v Česku došla vakcína, volala v sobotu do světa MF DNES hned ve svém otvíráku. Začaly prázdniny, lidi chodí do lesa, nebo leží v trávě. Takže souhra běžných okolností nebo náhod... Náhod? Kdepak, tady se jen vytváří klima pro slušný byznys.
Od svého útlého dětství chodím poměrně často do lesa. Na houby a nebo na borůvky. Za ta léta jsem už měl klíšťat, že by prsty od dvou párů rukou nestačily to spočítat. Následující proces byl vždy stejný, místo namazat olejem nebo krémem a během několika málo minut otáčivého kroužení proti směru hodinových ručiček byl ten malý hajzlík venku. Místo ještě pár dní svědilo, ale brzy po něm nebylo ani památky.
Proto reaguji vždy s notnou rezervou na zprávy o přemnožení klíšťat a nedostatku vakcíny. Předně: proti encafaliditídě jsem očkován nikdy nebyl a myslím, že ani v nejbližších letech tuto proceduru nepodstoupím. Ale zpět k vakcínám. Kdysi tu také žádné nebyly a nic se nedělo. Naopak děti se pohybovaly v přírodě mnohem víc než dnes. Jezdilo se na tábory nebo k babičce na vesnici na venkov a tam byla možnost chytit klíště mnohem větší. Kdo ho chytil, tak ho ještě ten den odstranil a bylo po všem. Jinými slovy, prevence byla nejdůležitější a myslím, že je i dnes stále přijatelnější něž očkování. Navíc nechápu ještě jeden rozpor: proč teď straší noviny nedostatkem vakcíny, když si stejně tělo vyrábí protilátku mnohem delší dobu a očkovat se až nyní nebo ex-post na obranyschopnost těla v tomto období nemá žádný význam.
Ze všeho čiší tedy jediné: snaha firem vyrábějících vakcíny prodat své zboží. A aby lidé na to slyšeli, nejlepší způsob, jak upoutat, je strach a panika. Boreilóza, encafaliditída nebo i následné horší problémy není zcela určitě nic příjemného. Děsí. Jsou známy případy těžkých nomocí nebo dokonce smrti. To je pro mnoho lidí dostatečný důkaz i důvod. Ale opakuji, kdysi tu nic takového nebylo a lidé se bez toho obešli. Už jako malé děti nás babičky učily, jak si správně klíště vyndat a říkaly, že prostě kde je les, tak tam mohou být i klíšťata.
Aby bylo jasno: hrozbu klíšťat v žádném nepodceňuji. Možná moje skepse a nedůvěra pramení i z toho, že pocházím z Krkonoš a v sobotní mapce byl trutnovský okres označen jako ten, kde žádné problémy s nemocemi z klíšťat téměř nejsou. Možná je to tím, že už jako horalé máme silnou obranyschopnost organismu vypěstovanou z častého pobytu v lese. Nebo možná si jen právě proto více hledíme prevence.
Za pár dní však jedu s přáteli na kola a lodičky na Sázavu. A zde je to právě naopak a výskyt "nakažených" klíšťat v zemi jeden z největších. Pod vlivem novinových zpráv bych mohl cítit obavu. Já ji necítím. Je možné, že třeba i na mě černý roztoč zaútočí, ale zachovám se tak jak jsem od dětsví zvyklý, každý den se prohlídnu, jestli je vše OK a mám tak jistotu, že případný nežádoucí hajzlík bude již nejpozději do několika hodin vytažen, rozmáčknut a zničen.
V souvislosti s tím mi na jazyk vstupuje několik kacířských otázek: Jak jsou na tom s očkováním okolní země? O kolik přesně zlepší očkování moji obranyschopnost a je možné tedy absolutně vyloučit, že když budu očkován, že mě nikdy nic takové neohrozí? A nakonec: Kolik vlastně to očkování stojí? Pak si třeba každý pořádně uvědomí jak se věcí mají a odkud vlastně vítr vane.
