Máte dovolenou a venku lije jako z konve. Další týden jste v práci a pro změnu je vedro k zalknutí. Prostě situace ke vzteku a jakési připomenutí guru všech těchto podobných zákonitostí - pana Murphyho. Ale kde se stala chyba? Nejdříve hlásí, že má být tak či onak a nakonec je stejně všechno jinak. Situace je ale taková, že lidé bohužel těmto předpovědím věří a berou si podle nich i dovolenou. Myslím, že ten, kdo si plánuje vše výhradně podle sebe a na nějaké předpovědi počasí nebere ohled, má nakonec kliku a co víc - zůstane naprosto v pohodě.
Tak kde je to velké ochlazení, které meteorologové slibovali v průběhu minulého týdne a které mělo do Čech dorazit někdy na přelomu pondělí a úterý tohoto týdne? Je pátek krátce po poledni a po ochlazení zatím ani památka. Ostatně když se podíváte na předpověď počasí do novin či na internet, tak se dočtete, že dnes má být teplo i nadále - někde až 37 stupňů. Přitom na těch stejných místech před třemi dny psali maximálně o nějakých 25 až 27 stupních. A pak se v tom čert vyznej...
To se mi to teď ze závětří dobře pošklebuje. Po bitvě je každý frajtr generál, že. Ale i já vím, že počasí je fenomén velmi velmi proměnlivý a nestálý, který může přinést nejeden dramatický zvrat. Proč se to tak děje, do toho bych se nepouštěl, neboť tomu nerozumím a ani nemám tu ambici.
Též chápu jak se mohou cítit lidé z obrazovek a ústavů, kteří nám říkají, že za týden či dva bude tak či onak. Když potom dojde na tuto dobu, je situace úplně jiná. Člověk si z toho pak může jen tropit legraci. Vždyť oni ani to počasí neuhodnou, tak od čeho tam jsou? je poměrně rozšířená věta mezi mnoha lidmi. Je to svým způsobem i potvrzením skutečnosti, že lidé předpovědi počasí pozorně sledují. Nic proti, ale při pravděpodobnosti těchto věšteckých prognóz doporučuji sledovat takové předpovědi maximálně na jeden den dopředu. Více to nemá smysl.
Kdyby hledal nějaký vyčuraný člověk způsob jak zbohatnout, mohl by si založit agenturu na předpovědi počasí a každému člověku či firmě by za pětikorunu či desetikorunu každý večer či ráno servíroval zaručenou předpověď. Tu by vytvořil tak, že by vstal z postele, šel na balkon nebo před barák a rozhlédl by se po okolí, naslinil si prst, zda vítr vane či nelétají mouchy a vlašťovky příliš nízko. Když by tyto substance dal dohromady, mohl by výsledný průnik hodit na papír či zahlásit jej do telefonu.
Znám spoustu lidí, kteří už dva týdny či deset dní před odjezdem na určité místo či do určité destinace sedí doma u PC a sledují počasí v příslušné oblasti a se slovy "to bude hrůza, tam se čerti žení" či "je tam hezky a má to i vydržet" už spřádají růžové či černé scénáře. Pak přijedou na místo a vše je stejně jinak. Pak jsou z toho jenom na prášky a říkají se, že mají pech a že to byla zase "kauf" jet v tu dobu na toto místo, obzvlášť když museli v práci téměř o tento volný termín losovat.
Takže co z toho plyne? Mít chladnou hlavu a slunce v duši? Že z toho vznikne pěkný maglajz. Omyl! Tak to ale vždy bylo. To je prostě počasí. Jemu neporučili kdysi ani soudruzi, tudíž mu neporučí nikdo ani nyní.
