V poslední době snad nemine den, kdy by se na předvolebním mítinku ČSSD neodehrál incident, v němž jsou více či méně zapletena vajíčka. Někde je po šéfovi ČSSD Jiřím Paroubkovi jeho odpůrci háží, jindy mu je přinesou v celém platu na pódium. Skoro by se chtělo napsat, že sociální demokraté by měli vážně zvažovat, jestli ve svém stranickém znaku nevymění vejce za růži. Ostatně zabili by tím hned několik much jednou ranou: větší spotřeba vajec kvůli předvolebním mítingům podporuje tržby v maloobchodu (a tedy posílila churavějící české hospodářství), dostalo by se tak zvláští úctě kuru domácímu, jehož produkty více či méně jíme skoro všichni a navíc by to byl i velký zátah na voliče: slepice doma chovají desítky tisíc lidí a to už je přece slušný voličský elektorát.
Metání vajec lze samozřejmě klasifikovat jako radikálnější prostředek nesouhlasu s někým. Ostatně Paroubek nebyl prvním a nebude ani posledním, kdo zažije vaječnou sprchu na svém veřejném vystoupení nebo se k ní dostane v jiných kulisách. Ostatně vajíčka jsou méně nebezpečnější, než když někdo po někom hází boty nebo dokonce kameny.
Že se letošní předvolební kampaň nepovede v rukavičkách, bylo jasné už od minulého podzimu, kdy konfrontační kampaň ČSSD sice přinesla straně opravdu famózní úspěch, nicméně ještě více zatvrdila mnohé lidi v jejich odporu proti sociální demokracii včetně jejich nejvyšších šéfů. Tito lidé však většinou jsou doma a nějaké mítinky ČSSD jsou jim ukradené. Na druhou stranu vyjádřit svůj nesouhlas s něčím patří k základním právům každého člověka. To je právě ona demokracie. Proto její různé podoby musí ustát i Jiří Paroubek i jeho strana, a to i v případě, že přiletí vajíčko. Ostatně produktem kura domácího se házelo už po daleko vyšších šaržích než než je předseda jedné středoevropské strany. I ty to většinou vzaly s nadhledem. Třeba se slovy, že se ještě nestihly nasnídat, tak si to alespoň takto vynahradí. Ostatně s nadhledem by to mohly vzít i tuzemské slípky a uzavřít sázku, zda právě třeba i jejích zítřejší vajíčko neskončí místo na talíři v restauraci na klopě jednoho politika.
