Tento článek nemá za cíl posuzovat, zda Covid 19 je nebo není rýmička. V tomto článku se zamýšlím nad chybami, které se dosud učinily a zároveň předkládá řešení.
Kde je „jádro pudla“ v naší krásné zemi?
Naše společnost je polarizovaná. V souvislosti s Covidem je to velký problém, který znesnadňuje řešení. Všichni znáte situaci, že máte například v zaměstnání člověka, který všechna opatření odmítá, neboť nezná nikoho, kdo by tuto „chřipečku“ měl, zatímco druhý kolega má velké obavy, protože má doma těžce nemocného. Znáte určitě i lidi, kteří nechápou ekonomické problémy. Jim chodí výplata každý měsíc celá, tak jaký je problém? Oproti tomu je celá řada lidí, kterým významně příjmy poklesly a kteří mají úplně jiné pocity a mají oprávněné obavy.
Díky zvládnutí jarní „krize“ nemají lidé ukotvené v osobní zkušenosti typu smrti někoho, koho by osobně znali, ani blízké zkušenosti typu zaplněných nemocnic.
Společnost se navíc nedokázala sjednotit na společných modelech řešení problému, neboť část elit se vyjadřuje tak, zatímco jiná část vyjadřuje úplně protichůdné názory. V tomto ohledu část elit selhala. Počínaje populistou v čele vlády, který se rozhodla nasadit si na hlavy vavřínové věnce. Člověk, kterému je pokora naprosto cizí. Bohužel selhala i část lékařů, kteří nepochopili, jak důležitá je jednota. Mnozí velmi podcenili, jak snadné je rozdělit společnost a jak je takové rozdělení nebezpečné.
V takové situaci je pro média přirozené postavit názory lidí jako konflikt. Jeden profesor říká tohle, druhý opak, my dáváme hlas oběma stranám rovnoměrně, a když se pohádají naživo tak to je pro sledovanost úplně nejlepší. V dalším kroku na sociálních médích se snadno rozšíří příjemná a jednoduchá lež než nepříjemná pravda. Za mě v tomto selhala i média.
Obecně se ve společnosti objevují některé dosti nesmyslné názory, takzvané memy.
Úplně nejvíc jsem alergický na hlášku: „Lidé umírají s Covidem“. To je příšerně děsivý mem, který použil včera i pan Babiš na tiskovce. V zemích, kde se epidemie skutečně rozběhla přitom platí, že významnější je opačný efekt - ne všechna úmrtí navíc způsobená pandemií jsou zachycená. Takže celkový počet obětí COVIDu je v mnoha zemích větší než vykázané číslo.
Točí mě i další mem: "Mladých se to netýká". Ano, riziko smrti pro lidi třeba ve věku 20-30 je klidně o dva řády jinde než pro seniory. Celkové následky epidemie ale dopadnou úplně na všechny – nejen na ekonomiku, ale i například i na školství. Mladí by si měli uvědomit, že Covid může mít za oběti i jejich učitele – je obecné známo, jaké je věkové složení pracovníků škol. Ztráta výborných učitelů může ohrozit i kvalitu vzdělávání. Z toho všeho jasně vyplývá jasná premisa - ať si kdo chce, co chce říká, vychází nejlevněji a nejsmysluplněji dodržovat PŘIMĚŘENÁ opatření.
Výsledkem všech těch memů je situace, kdy je společnost zmatená a neshoduje se nejen na tom, co dělat, ale ani na to jaká je vlastně skutečnost a co dělat.
Co je potřeba nyní podle mě udělat?
• Vláda by měla jasně zveřejnit, o co se snažíme. Cílem by měl být stav, kdy je epidemie pod kontrolou.
• Vláda by měla určit respektovanou osobu (už to nemůže být Babiš, ten se totálně zdiskreditoval a obávám se, že ani pan Prymula už nebude respektován celou společností), která začne k lidem promlouvat s pokorou, důrazně ale bez zastrašování. Měl by mluvit lidsky, a hlavně lidem vše srozumitelně zprostředkovat. Je třeba lidem vysvětlit, že virus se šíří nejvíce v uzavřených prostorech, kde je hodně lidí, kteří mluví, ještě bez roušek, a ještě hůř pokud nahlas.
• Lidem, kteří v nějakou chvíli uvěřili různým omylům, je potřeba nechat volnou "cestu k ústupu", aby neutrpělo jejich „já“. Jen málo lidí si ochotně přizná "mýlil jsem se". Je potřeba najít cesty, které lidem umožní změnit názor, aniž by to chápali jako porážku nebo přiznání vlastní hlouposti.
- Je potřeba udělat vše pro posílení imunity lidí.
Závěrem bych chtěl připomenout podstatu bytí našeho národa. Pamatujete rok 1989 a jeho klíčová hesla? „V jednotě je síla.“ „Společně to dokážeme“. A o tom to je. Stranou dnes musí jít osobní sobectví. Musíme si pomáhat navzájem. A že to umíme jsme dokázali na jaře. Pojďme znovu spojit své síly. Věřím, že to zvládneme. Věřte i vy…
Jedním ze zdrojů mi byl i text pana Jana Kulveita. Děkuji za jeho odborný pohled.
