Opravdu je v populaci mezi 16–19 letými pravděpodobnost nákazy nejvyšší. Z toho důvodu chápu, že se hledá řešení, jak snížit počet nakažených a reprodukční číslo. Zavření SŠ je sice nejjednodušší řešení, ale ne nejlepší!
Vážení čtenáři, kolegyně, kolegové, žáci,
v dnešní "Partii" nám pan Prymula naznačil, že brzy zavře střední školy. Toto rozhodnutí nepovažuji za zcela rozumné. Pojďme si ukázat, že každá mince má svůj rub i líc.
Začněme zajímavým grafem (pod textem). Je z něj patrné, že opravdu v populaci mezi 16 – 19 letými je pravděpodobnost nákazy aktuálně nejvyšší. Z toho důvodu chápu, že se hledá řešení, jak snížit počet nakažených a reprodukční číslo. Zavření středních škol je sice nejjednodušší řešení, ale to neznamená, že je to i řešení nejlepší.
Nabízejících se řešení je více. Umím si představit, že na SŠ přejdeme na výuku, kterou nazývám sudá x lichá. Polovina žáků ze třídy by byla jeden týden ve škole a měla klasickou výuku. Tím bychom zvětšili rozestupy mezi žáky, snížili počet žáků ve třídách a eliminovali tak bezprostřední přenos viru. Druhá polovina by plnila doma úkoly a měla možnost video konzultací (například tři hodiny týdně, které by se uvolnily tím, že by se nevyučovaly úplně všechny předměty). Další týden by se tyto dvě poloviny vystřídaly. Mohli bychom tak eliminovat i případný nedostatek učitelů. Tento princip by mohl fungovat i tak, že by se ve škole třídy střídaly. Celý systém je ale třeba nastavit tak, aby nepřetížil učitele, protože je potřebujeme a budeme potřebovat. Musíme myslet i na jejich zdraví.
Co by to školám a žákům ještě přineslo? Zcela určitě bychom tak mohli zkvalitnit distanční výuku, která stejně může bohužel přijít. Naučili bychom žáky samostatnosti, odpovědnosti ale i spolupráci. V naší škole máme již připravené projekty pro čtyřčlenné týmy žáků pro případ distanční výuky.
Přivítal bych i takové řešení, že bychom fyzickou přítomnost upřednostnili u maturujících ročníků a u končících ročníků učebních oborů. V krajním případě lze omezit fyzickou výuku u těchto tříd na maturitní předměty.
Dalším řešením by bylo dočasné snížení počtů hodin fyzické přítomnosti ve škole. Zde bych ponechal rozhodovací pravomoc ředitelům škol, kteří nejlépe určí předměty a jejich důležitost. Jistě se dá dočasně přejít u některých předmětů na distanční výuku, nebo na krátkodobé omezení. Ředitelé škol také znají své školy nejlépe a mohou tak využít podmínek ve svých školách tak, aby optimalizovali výuku v rámci současné epidemiologické situace. Každý obor má svá specifika, proto by bylo dobré toto individuální rozhodování.
Stejně tak by bylo dobré specifikovat odborný výcvik a praxe. Pokud nám MZ a MŠMT stanoví algoritmy rozhodování, ředitelé škol dokáží upravit výuku tak, abychom možnost nákazy eliminovali. Je však třeba, aby MŠMT dalo ředitelům dostatečné pravomoci.
Je nezbytně nutné, aby konečně zvítězil rozum a hledala se optimální řešení. Řešení, která budou dobrá nejen pro stát, ale i pro žáky a zaměstnance škol. Musíme si totiž uvědomit, že na zaměstnancích škol celý systém stojí a že oni jsou ti, kdo jsou v celém systému nejohroženější. Učitelé i žáci (stejně jako já osobně) chtějí společnou výuku ve škole ze všeho nejvíc. Umožněme jim ji tedy, jak jen to bude možné s ohledem na jejich zdraví.
Stejným systémem můžeme případně v budoucnosti hledat řešení i na základních školách s přihlédnutím k tomu, abychom nenarušili pracovní možnosti rodičů (viz můj minulý článek „Naprosté selhání státu“).
Tento článek se výjimečně věnuje jen středním školám. Prosím zaměstnance ZŠ a MŠ za pochopení. Pro MŠ snad jen dovětek, že studentky oboru "Předškolní a mimoškolní pedagogika" by mohly v případě nouze pomoci mateřským školám. V naší střední škole jsme na to kdykoli připraveni.
Krásné a klidnější dny.
PS1 V naší škole jsme na distanční výuku připraveni, ale netoužíme po ní. Online svět není náš svět. Z očí do očí, to je náš svět.
PS2 Tento druh řešení by umožnil ochranu rizikových učitelů!
