- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
...někde jsem nedávno četla, že dnešní mladá generace nepřemýšlí tak jako jejich otcové (nebo matky), nenamáhá své mozkové závity a nedojde logickou úvahou ke spoustě věcí. Proč taky?
Stačí zapnout chytré zařízení, obrátit se na strýčka Googla a co nevím, bleskurychle zjistím. Bez námahy! Stačí pár kliknutí a je to!
No, na něco ti naši mladí jsou opravdu dobří. V něčem nás snadno strčí do kapsy, alespoň co se elektroniky týče...Tam tedy přiznám bez mučení, že jsem hodně pozadu.
A právě elektronika tak trochu zastínila třeba obyčejné náramkové hodinky. Škoda! Dneska nevystačíte s tím: "Jak dělají hodiny?" Protože prostě frčí ty digitální. Číslice na světélkujícím ciferníku... My jako děti poslouchaly hodiny, co dělají tik-ťak a děda je měl na řemínku na saku...To bylo něco. Dneska jsou o to děti ochuzené!
Všimli jste si, že dnešní školáci vůbec nepoužívají v hovoru označení času jako třeba za sedm minut půl osmé, ale řeknou vám sedm dvacet tři? A když jim řeknete, že je čtvrt na dvanáct a šest minut, bez okolků se zeptají:
"A to je kolik?" A vy musíte čas převést do jejich jazyku:
"Je jedenáct dvacet jedna..."
Mě osobně strašně překvapilo, že dnešní mladí si ťukají na čelo, když hlásíte čas, tak jak se léty hlásával. S nějakým hlášením, že hodiny dělají tik-ťak si u nejmladších ročníků zasloužíte opovržení, neb na vás budou koukat jak na totálního idiota. Inu digitalizace změnila i pojem času. A krásná a malebná čeština dostává na frak: vždyť přece třeba osm čtyřicet osm se dá říci třeba tolika možnými způsoby: jako třeba tři čtvrtě na devět a tři minuty nebo za dvanáct minut devět...
Jedno ale digitálním číslicím upřít nemohu.
I malé dítě snadno svojí řečí sdělí kolik je hodin. Když byl náš malý úplně maličký a my chtěli vědět kolik je hodin (třeba jsme ještě o víkendu vylehávali), běhal koukat na čas na troubu a hlásil:
"sněhulák, dvě tečky, hrábě a kolečko..."
Další články autora |