Která z nás holek nechtěla být princeznou, že? Dodnes mám v paměti, jak jsme si se sestřenicí u babičky hrály na princezny. Tedy přesněji řečeno - ségra a sestřenka byly princezny a já, jako nejstarší a největší musela být princ, co je vyzývá k tanci. Princové (tedy bratranci) tehdy byli v plenkách...
Holky byly v šatech po naší mamce, které nosila do tanečních a já měla vykasané tepláky ke kolenům a župan. Prudká půdní elegance! Dupaly (pardón - tancovaly) jsme v pokojíčku na půdě a snily si o tom, jaké to musí být krásné, být princeznouuuuu.....
Ani z jedné z nás se princezna nestala.
Jo, to z jedné dívky v Anglii princezna je.
Panečku, to je něco!
Být princeznou v dnešní době!
ÁÁÁch.
Nenosí sice nákladné dlouhé róby s vlečkou a na hlavě nemá neustále korunku, ale stala se princeznou.
Nevím jestli jako holka taky měla sny o princeznách, případně zda si jako generace holčiček před ní i po ní, hrávala na princeznu, ale dneska jí je.
Ta se ale má, řekla by si mnohá z nás!
Tiskem proběhla zpráva, že se má této princezně narodit další princátko.
Milá zprávička.
Každá zpráva o tom, že se klube další život je milá a příznivá.
Napadlo mě, že se musíme připravit na to, že půl roku budou mít z čeho žít bulvární plátky a odevšad na nás budou vyskakovat tučné titulky o průběhu gravidity jedné princezny.
To se tedy holka nemá!
Jen si tak říkám, že dneska by raději ta princezna byla možná obyčejnou mladou paní, o které to, že čeká druhé dítě a trpí nevolnostmi, ví jen nejbližší okolí.
Inu, být princeznou neznamená mít korunku na hlavě a šaty s vlečkou vyšívané, milý pane!
