...představte si to, že já, ve stáří 55 listopadů, jsem bedlivě sledovala a hlavně hlasovala v soutěži o Rákosníčkovo hřiště...
...inu stalo se to tak, že jsem napřed viděla upoutávku někde na plakátě a pak na sociální síti. A co bych těm o půl století mladším obyvatelům našeho města nepomohla, že? Stačí pár kliknutí a je to!
Lidi já vám byla napnutá jak struna...
...stoupali jsme výš a výš a dosáhnou na hřiště, znamenalo dostat se na první tři příčky...
Napřed velká skepse, že se nechytáme...potom velká naděje na úspěch, když se začalo zapojovat do hlasování stále více a více lidí..
... i já sama zblbla kdekoho, že je třeba hlasovat, že je to pro dobro věci, bez ohledu na to, že už nemají doma mrňata a vnoučata jim žijí jinde...
Vysnívala jsem si jak je dobře mít hřiště hned u nákupního centra a zatímco jeden z rodičů bude nakupovat, druhý (zpravidla tatínek) může počkat s dětmi na hřišti. Co víc si přát, že? Vím jaké to je mít mimino v kočárku a tříleté dítě a vypravit se s nimi na nákup. S nákupním košíkem a kočárkem najednou nelze, nakoupíte pak jen to, co uložíte na kočárek a neustále jste ve střehu kvůli chodícímu všetečnému druhému dítku. Občas mi přijede do práce neteř s dětmi naproti a pokud starší neusadíme do nákupního košíku, nelze se na nákup ani soustředit...být takto u každého většího nákupního řetězce malé hřišťátko, posečká druhý z rodičů či babička nebo teta s dětmi na hřišti a mamina si v klidu nakoupí...Mě to přijde jako vynikající řešení a divím se, že s tím obchodníci nepřicházejí tak nějak spontánně z logiky věci. Na dostatek parkovacích ploch se myslí...divné, že?
Každé nákupní centrum v menším městě má dostatečné parkovací plochy pro auta a kolik jich má koutek pro děti? Ha? Ta velká obchodní centra mají herničky většinou uvnitř!
Obchodníci myslí hlavně na ty, co přijedou autem, ale nemyslí na ty, co přijdou pěšky. Ne všechna nákupní centra jsou daleko za velkoměsty, ale jsou i v centrech měst, či na sídlištích, kam lze procházkou dojít i s dětmi a s kočárkem a co děti? Nemají si kde hrát! A co víc, není si ani kde na chvilku sednout. Žádné lavičky k odpočinku. Zkrátka: přijet - nakoupit a odjet!
Takže jsem se zapojila do hlasování o hřiště neb jsem to považovala za velice užitečný počin a každý den jsem s napětím sledovala jak v soutěži postupujeme. V jednu dobu nás od třetí příčky dělilo pouhých 6 hlasů. No jo, ale v tu dobu v pořadí třetí účastník přidal natolik, že se ve finále dostal na druhé místo a našemu městu zbyla jen bramborová medaile s rozdílem pouhých 218 hlasů od postupujícího třetího místa...
..co budu zastírat, že to bylo tak trochu zklamání. Co trochu? Bylo to velké zklamání. Na poslední dny bylo hlasování skryté a já byla přesvědčena, že třetí příčku obsadíme!
Nestalo se tak.
Takže nezbývá než doufat, že třeba příští rok se to povede. Nebo třeba, že nějaký jiný štědrý investor se pochlapí a přispěje na vybudování hřiště pro děti v blízkosti nákupního centra. I v našem městě žijí mrňata a i v našem městě chodí maminy na nákupy s kočárky a s dětmi. Není tomu tak jen v městských částech velkoměst.
Každopádně v soutěži o Rákosníčkovo hřiště bylo hodně zajímavé sledovat, kolik lidí se najednou dokázalo spojit a zapojit do hlasování a kolik lidí se vzájemně podporovalo v tom, že na to máme a že to dáme! Vždyť výsledek 30 366 hlasů pro hřiště je fantastický a všem hlasujícím patří obrovský dík!
