Jak to vnímám já. Letáčkománie

Tak jsem opět dnes vyndala ze schránky letáčky. Každý den je nosím domů. Někdy jen kouknu na původ letáčků, některé prolistuji.

Zkouknu, kde co mají za míň, kde nabízejí něco výhodného a hlavně jaké ceny frčí. Ale i kdybych to nezkoukla, můžu bez toho být.

Letáčků ve schránce nalézám kvanta: ty s potravinami, ty s elektronikou, ty s oblečením a taky s nábytkem. Prohlížím, koukám, přemýšlím a stejně pak skončí na hromadě mezi ostatními.

Ani letáček na zmar!

A tu hromádku, když už nedrží pohromadě jednou za čas svážu. Myslím na dítě. S koncem roku mají do školy přinést sběr. Každý prý alespoň kilo.

Tak sbírám.

Sbírám poctivě.

Každý den.

Od června do června poctivě hromadím. Občas mě ty hromádky, které přerovnávám z místa na místo už pěkně lezou a nervy. Přehazuji je, abych mohla pod nimi vytřít a uklidit a těším se na týden, kdy je budou moci děti přinést do školy.

A jak se ty letáčky hromadí, říkám si: takového papíru v jedné domácnosti za jeden rok. Kolik je to asi zbytečného papíru v jednom panelovém domě za ro rok? Kolik v jednom městě? Kolik v celém Česku? A proč? K čemu, když skončí v odpadu? (V lepším případě ve sběrně druhotných surovin).

Tak kdyby si to chtěl někdo propočítat, kolik se zbytečně vytiskne a kolik se zbytečně roznese letáčků, tak já mohu poskytnout orientační výchozí údaj - od června do června jsem naposledy posbírala 28 kilo letáčků...

Autor: Ladislava Šťastná | středa 5.2.2014 7:00 | karma článku: 14,47 | přečteno: 677x