Tak jsem se dočetla, že by Francouzky měly být vzorem českým ženám svou emancipovaností. Upřednostňují svoje zájmy a neostýchají se delegovat část starostí o rodinu a domácnost na partnera: ať tatínkové dětem mění plíny, vodí je do školy a vaří...
...připouštím, že by se mi to taky líbilo.
Dokonce moc by se mi to líbilo!
Ne proto, že bych byla od přírody lenivá, ale už tak nějak z prnicipu nechápu, proč by vše okolo dětí měla dělat jen a jen žena. Proč jen a jen žena by měla zastávat roli kuchařky a hospodyně, když i ten chlap jí a i ten chlap se převléká do čistého a už vůbec nechápu, proč vše, co se týče domácnosti musí zastávat žena, která taky chodí do práce, taky nosí domů peníze a na rozdíl od chlapa si nemůže po práci lehnout na kanepe, otevřít si pivo a vzít si denní tisk...
No, nemůže?
Může.
Za předpokladu, že jim někdo vyzvedne děti, nakoupí a obstará domácnost.
O to víc mě udivil článek, že to v zemi galského kohouta může fungovat jinak, jen v české kotlině jsou zkrátka chlapi, co se nesníží k tomu "pomáhat" ženskejm.
Ptám se proč?
Domácnost je snad společná a děti v manželství snad taky. Nebo se mýlím?
Tak jaképak "Já jsem byl v práci, chci mít klid"? Když chtěl mít pán klid - neměl si zakládat rodinu a pořizovat děti. Protože mít děti - neznamená mít klidný a bezstarostný život i nadále. Znamená to, ponížit své záliby a podřídit se zcela jinému chodu domácnosti - jenže vysvětlujte tohle chlapům!
Já bych taky chtěla mít svůj klid - přijít domů z práce, natáhnout se na kanape a počkat, až mě někdo zavolá k večeři! Až někdo uklidí a já se v klídku po večeři rozvalím u televize... To bych taky zvládla. Ale to bych se musela narodit jako chlap.
Osobně nespatřuji nic pobuřujícího na tom, když chlap doma zastává ženské role. Koneckonců - jaképak ženské role? Uvařit snad může stejně tak chlap jako ženská. (A prý jsou pánové lepší kuchaři). Chlapovi se žíly nezkrátí, když umyje nádobí nebo když dovleče domů nákup.
Jsou tudíž pánové, co už jen z principu doma ani nehnou brvou. Asi by se opupínkovali, kdyby měli po sobě umýt hrnek od kávy nebo podlahu v koupelně nebo vzít štětku do ruky po použití WC (No fuj, to přeci nebudou dělat!). Tak tyhle typy chlapů, které se nechávají "opečovávávat", protože dle nich to tak má být, protože vždy to tak bylo, že ženská se starala o rodinu a domácnost, já vnímám jako prehistorické ještěry.
Chlap přece nebude o nic míň chlapem, když vyzvedne děti ze školky nebo z kroužků po škole. Nepřijde o post muže, když s dětmi udělá úkoly. A že na to nemá nervy? Jo, o tom měl přemýšlet než dítko zplodil. To není jen o pár minutách potěšení a vášně - dítě je závazek na celý život.
Teď musím po pravdě připustit, že nejsou všichni chlapi stejní (to aby mě zase ti vyjímeční chlapi nesepsuli v diskuzích). Jsou chlapi, co zvládají a zcela a velmi dobře ovládají ženské role, jsou chlapi, co jsou na mateřské, protože jejich ženy vydělávají, jsou chlapi, co se starají o děti, protože to jejich ženy neumějí, nechtějí nebo je opustily nebo zkrátka jsou chlapi, co zůstali s dětmi sami.
Umí to.
Umí to i ti, co to dělat nemusí.
Právě proto, že to dělat nemusí. Že to po nich nechtěli v dětství ani jejich matky, že mají převzatý vzor rodiny, kdy ženská doslova padá na hubu a chlap má jen čas na své koníčky. Nepomáhají, protože my ženy, si je rozmazlujeme, hýčkáme, děláme raději vše za ně, jen aby nedej Bože neutekli za jinou...
...A víte co?
Čím víc se taková ženská stará o blaho svého partnera na úkor svého vlastního života, tím víc připravuje půdu pro to, aby se zapomněl někde jinde s nějakou jinou a z pravidla s takovou, co vůbec není tak svědomitá, pečlivá a laskavá. Je ale o poznání veselejší, bezstarostná, vtipná a upravená, zatímco věčně ustaraná a uhoněné manželka přestává být přitažlivá.
Takže, takto holky NE!
Takto opravdu ne!
V tom časopise jsem se dočetla, že Francouzky jsou sebevědomé a vedle rodiny mají svůj vlastní život. Musí čas od času "vypadnout z domova" a vytvořit si svůj chráněný ostrůvek zájmů a nemají problém předelegovat starosti o rodinu na partnera.
Ha!
V tom to je!
Většina českých žen už z principu neumí nebo nechce, či jim je trapné, část starostí "předelegovávat" na partnera a povětšinu života jen přežívají. Trápí se, přežívájí a nežijí svůj život... Protože mají v sobě zakořeněno to, že starost o rodinu je to prvořadé.
Jenomže jak na to, aby jste se nedotkli ješitného "ega" českých chlapů?
Předelegovat! To se řekne, ale jak? (Z vlastní zkušenosti vím, že nádobí se po třech dned samo neumyje, podlaha sama nevytře, prádlo se samo nevypere a mé žádosti či prosby s žádostí o pomoc zůstávají nevyslyšeny... Případně se dozvím: "Tak to nedělej - uděláš to jindy!")
Chtěla bych taky být smyslná jako bohyně a šarmatní jako Francouzka.
Inu i já se musím se "stará kolena" ještě hodně učit!
(A víte, co třeba v létě "vypadnu" do Francie).
