Včera ráno naše město zasypal sníh. Odhadem 5-7 cm velmi těžkého mokrého sněhu. Pak se přidalo mrholení, déšť a odpoledne do toho lilo. Co lilo? Málokdo si v tom nečase odpustil hlášku dědy Komárka, že….Však tou hlášku dobře znáte
Je to tak - ráno cestou do zaměstnání do té bílé nadílky začalo mrholit. A já zkoprněla a hned jsem ubrala na rychlosti chůze, protože jsem hned myslela na to, že to začne namrzat. Kdo si někdy namlátil na náledí ví, k jaké fóbii v ten okamžik dojde. Naštěstí to nenamrzalo – možná proto, že mrholení vzápětí přešlo v silný déšť. Po dvacetiminutové chůzi v dešti a bez deštníku jsem vypadala, jako zmoklá slepice.
Přes den pak na chvilku déšť ustal, aby odpoledne začalo doslova lejt. Po silnicích se valila voda a chodníky místy připomínaly brouzdaliště. Kde to šlo, jsem se vyhýbala. Ale louže mě přitahovaly a já litovala, že nemám na nohou gumovky a o pět křížků méně. S takovou chutí bych dupla, aspoň do jedné kaluže nebo raději do všech… Copak můžu v pětapadesáti dupat k kalužích? No, možná už zase jo, napadlo mě. Ale od vykonání nápadu mě neodrazoval ani věk a už vůbec ne to, že bych měla být mokrá, jako spíše to, aby mě nědo nepovažoval za adepta do sanatoria pro duševně choré. Jo, kdybych věděla, že kožené kozačky budou stejnak vodypropustné, zkusila bych si aspoň v jedné kaluži pořádně dupnout – jen tak. Zavzpomínat jaké to bylo! Kdybych věděla, že rifle mají vzlínavost knotu do lampy neváhala bych ani minutu. Když jsem se dotáhla ke vchodovým dveřím a snažila se rozepnout si kozačky, zjistila jsem, že rifle mám vodou nacucané až ke kolenům, z paleta mi kapala voda jak vodníkovi ze šosu, chlupy na kapuci byly v blíže nespecifikovaném stavu, ponožky jsem zula raději taky hned za dveřmi bytu, protože se daly ždímat a ke svému údivu jsem ještě zjistila, že mám mokré na zádech i celé tričko… Inu, kdo by si v lednu bral deštník, že?
Napadlo mě, kdyby místo toho deště raději padal sníh, byla by to ta pořádná zima jak z ladových obrázků… Děti by měly možnost koulovat se, sáňkovat a užívat si zimy, ale tohle? Slejvák v lednu? Ke slejváku se pak přidaly sněháňky a když ustaly vysvitlo slunce. Tak dneska se to počasí definitivně zbláznilo, pomyslela jsem si včera. Apríl v lednu! Kdo to kdy viděl? To se můžeme rovnou v červenci připravit na sníh.
Možná mé přáníčko, aby alespoň pořádně chumelilo bylo vyslyšeno a ještě večer začalo hustě sněžit.
Přišla zima!
Dnes ráno byl sníh více sypký a také ho bylo mnohem více…Chodci na neudržovaných chodnících hartusili, že se v tom nedá chodit, řidiči ometali svá auta, majitelé domů a osoby mající služby ve vchodech panelových domů zápolili s hrably a já si vzpomněla na to, jak za se za chvilku děti cestou do školy budou koulovat a pokusí se stavět i sněhuláky.
Kdy jindy budou mít příležitost?
