Vteřina života

Chodím si tak, už víc než rok. Nosím sebou foťáček který jsem dostal od své Lásky k narozeninám. A fotím. Jaro, léto, podzim nebo zimu. Když tak potom člověk kouká na ty fotky, tak nějak si uvědomuje, jak jedna vteřina změní náhled, vzhled i duši každé fotografie...

Není to nádhera?Já

Fotím rád. Netankujou mě oslavy, budovy, osoby ani obsazení. Fotím věčnost. Stromy které jsou tu dávno před námi a pokud je nepokácíme, zůstanou i po nás, oblohu, sluníčko na jeho pouti. Fotím prostě to, co nepomíjí. Chodím a fotím. Fotím a přitom chodím.

Podél břehu řeky ozdobené zámečkem, s blankytnými oblaky nad sebou, s jezem přes který po staletí zurčí voda.... Co vteřina, to jiný záběr. Člověk by tak mohl chodit léta, mačkat spoušť vteřinu za vteřinou. Každá vteřina by byla jiná, každý snímek jiný.

Hrady bývají monumentem nad krajinou. Netknutým a nedotknutelným. Nezdolným a přesto tisíckrát zdolaným. Pak přijdete s foťákem a co vteřina, to jiný obraz hradu. Monumentální v jedné chvíli, zchátralý v jiném mžiku. Veselý na jaře, melancholický na podzim.... Vždycky jiný. Každá vlnka v řece je originál a kopii nehledejte. Nenajdete.

Podzim je pro mě obdobím žní. To si tak vyrazím, foťák v kapse a jdu. Mlha? To jsou nádherné záběry. Mraky? Déšť? Báječné záběry... Listy hrají všemi možnými barvami a dávají teplo každé fotce kterou uděláte. I kdyby bylo stupeň nad či pod nulou....

Když si tak chodím, fotím a vychutnávám fotky, říkám si, jak by bylo krásné takhle fotit svůj život. Každou vteřinu. A v klidu se na ně kdykoliv podívat a říct si, jak teplé, krásné barvy, úžasný zážitek, báječná chvíle. Je totiž škoda každé nevyfocené vteřiny, každého záběru který přijde vniveč... Je škoda života hraného pro jiné a sebou nezaznamenaného. Prostě vědět, že na těch fotkách není faleš, není podraz, není suchá honba za něčím, co třeba jinému může chybět. Díky mě.

A tak se snažím fotit. A vlastně fotím i tu vlastní věčnost. Co může být věčnější než vlastní život? Jen věčnost sama. A tak mi každá fotka přijde opodstatněná, živá a možná i věčná (pokud mi nevypnou proud). Krásný den přátelé a foťte si své vteřiny. Rádi se k nim budete vracet a stanou se pro vás věčnými..... :-)