Nikdo z nás nezná ani den, ani hodinu či minutu, kdy budeme muset opustit tento svět.... Víme, že to přijde jen nevíme kdy. A tak se tímto světem protloukáme, někteří poctivě, jiní kradou, jsou tací co vraždí... A pořád si tu tak nějak žijem... Čekáme na to naše setkání s OSUDEM.... Poznal jsem borce, kteří byli nějak vyloučeni z té naší běžné, společnosti. Něco se jim v životě nepovedlo, něco pokazili a jsou tam! Na dně. Bývalí úspěšní, krásní, cílevědomí... Pak to nějak nevyšlo a sbírají železo. Každý den a stále. Jsou pyšní na svou svobodu a od státu nechtějí vůbec nic....
INTERNET
Každé ráno vyrážejí v sedm. Vědí, že když železo, je dobré začít hned po ránu, do devíti mít hotovo, opít se, nakoupit potraviny, vyspat se z opice a druhý den nanovo. Včera jsem slyšel ve zprávách, že jsou to jen zloději. Nejsou, jen žijí jinak než většina společnosti. Jen se bratří s osudem. Jezdí se svojí károu (na auto nemají) a vyznávají své zásady. Státu přispívají spotřební daní, od státu nic nechtějí (už je minimálně jednou zklamal), a žijou ten svůj život. Navíc je mezi nimi 75% takových, co budou vždycinky volit pravici. Je to typ lidí, které já nazývám závoďáky (jsou za vodou). Nikoliv financemi, v žádném případě nikoliv zabezpečením... Pohledem na svět!!!
Když jim totiž nějaké dromné nevyjdou, půjčí si. Každá taková půjčka je pak odkazována na svatého Navrátila... Takže nikoliv půjčka, v podstatě dar. Pokud se s nimi naučíte žít, už vám to ani nepřijde. Marx by je nazval lumpenproletariátem...
Jenže.... Oni opravdu pracují, co jim tělo slouží. Průšvih je, že jim jaksi uniká sociální a zdravotní pojištění. A dluhy rostou. Stát občas exekutorských služeb využívá, jenže jim nemá jim co vzít.... Dokud nenarazí kosa na kámen. Pak bude zle a věřte, pro stát jistě ne. Bratřit se s osudem lze, ale osud? až přijde čas, spočítá vše, každé obětí, každý polibek, každý výsměch či usměv... Bratření vždycky něco stojí.... Navíc, v tomto případě to není bratření na věčné časy...
Jsou mezi námi, je jich čím dál víc... PROČ? Nemají práci? Né, nechtějí práci, mají svoji svobodu. Nemají příležitosti? nene, taky ne, o příležitosti nestojí.... Dluží na sociálním i zdravotním pojištění. Mnozí i na daních. Proč se vracet tam, kde jim nikdo nikdy nic neodpustí? Pokud tedy nepatří k horním deseti tisícům.....Proč mají naskakovat do vlaku, ze kterého byli vysazeni? Proč mají doplácet něco, včetně úroků, na co prostě nemají?
A tak si chodí se svojí kárkou, hlásí se k pravici, žijou z ruky do huby a ze dne na den... Jak moc prospějí, třeba jen tou spotřební daní, této zemi, naší vlasti? Asi tím, že o nich víme. I tím, že poznáme jejich názory. Dluhy které za nimi jsou nikdy nikdo nesplatí... A naše společnost je bude dál nazývat zloději kovů... Jak hloupé a nepřípadné. Znám je!
Nechodí krást na stavby. Berou věci, co jsou v zemi třeba už 20 let. Nekradou, živí se... Tak jak to ve větším měřítku činí parlament, vláda, prezident. Když Bůh stvořil člověka, vybavil ho zažívacím ústrojím. A bratřit se s osudem, to holt něco stojí.... A pana prezidenta rozhodně míň než tyhle sběrače kovů.... Tam je to prostě o přežití a to se mi jeví jako tůůůůůze hloupé....
Krásný den všem.
