Rekviem

Chtěl jsem dnes pokračovat v budování a.s. Mám připravené materiály kterak vyšťouchat stávající partaje z podílu na našich životech. Bohužel, nemám dnes myšlenky. Zemřel mi kamarád, přítel. Snad příště. Nevyprdnu se na to, bo by mě hnal berlemi. Už mě nepožene.

Internet

Včera jsem psal článek o tom, jak by všechno mohlo být, jen kdyby se chtělo jít. Na dnešek jsem měl naplánováno psát jak by to mohlo vypadat. Věc prokonzultovaná, s přáteli probraná a kladně hodnocená. Ovšem, nesměla by mě dopoledne zastihnout zpráva o úmrtí kamaráda a přítele Františka Kutílka. Frantík umřel ve věku nedožitých 59 let. Infarkt. Každý holt máme to své vyměřené.

V osmnácti letech přišel o obě nohy. Životem se protloukal jak to jen šlo. Jedno se mu musí nechat. Vždycinky si zachoval nadhled a často až kanadský smysl pro humor. Byl schopen, bez vědomí postiženého, zabukovat mu ubytování třeba v Alkronu. Byl schopen vychutnat si vás tak, že to vychutnání přišlo na veřejnost třeba až po měsíci. Když se člověk divil, František odpovídal "dyť jsem ti to říkal" a smál se pod vousy. Kdo se nechal napálit Františkem, nikdy na to nezapomene.

Měl i jiné vlastnosti. Když něco slíbil, splnil to. Když nabídl pomoc, pomohl. Žil. I bez nohou. Na protézách a o holích. Se svou upravenou Felícií na ruční řazení sjezdil tisíce kilometrů. Často i pod vlivem. Policajti se mu raději vyhýbali. Auto odvézt neuměli a Fanda nikdy nezpůsobil jedinou nehodu. Nechali ho žít s jeho Feldou, s jeho holemi a s jeho zemitým humorem.

V létě měl mozkovou příhodu. Vrátil se ze špitálu rychle. Co tam prý bude dělat. Začal v řeči zadrhávat ale v jeho smyslu pro humor se to ani trochu neodrazilo. Nedal na sobě nikdy znát co si užívá s nohama bez nohou. Nikdy si slůvkem nepostěžoval. Snad jen na ty ceny prášků :-)

Včera holt přišel infarkt. Nečekaný a nezvaný. Tak nic, Fanouši, dopovídáme si to někdy jindy a někde jinde. I když i mě jsi párkrát vypek, však víš, měl jsem Tě rád a tak to i zůstane. I když se to nenosí a sám bys mě asi přetáh holí, musím to napsat. Čest Tvojí památce.

PS: Na flašku za Tebe se složíme, ale to přeci víš.......