ČR - Lotyšsko 3:2 po prodloužení

Tak jsme si užili infarktové středeční ráno..... Sme si zanadávali, odsunuli naše hráče na smetiště dějin a tak.....

Při sledování toho hokeje jsem si uvědomil, že naši hokejisti, i kdy jsou rozeseti do všech koutů světa, hrají přesně podle národního naturelu. Když se daří, tak se daří. Jsou plná břicha a tak si to tu jen tak odjezdíme. Už  na nás nemaj..... Komentátoři jim ještě přizvukovali.... No, brankář bude mít spoustu času na vyléčení bo Lotyši končí a tak....

Ale celý svět fungíruje jinak... Co kdyby, jsme outsajdři..... Můžem jen překvapit ale budem bojovat... No a Lotyši nám to předvedli. 2:1, 2:2... Nervy, přes 100.000 zmačkaných tiketů v Tipáči. A najednou? Naši začali hrát. Je zázrak, že zodpovědnost za vývoj zápasu převzali jaksi ti jiní. Flaischmann s Krejčím. Odpusťe, pokud jsem to napsal blbě....

Domnívám se ale, že v tom je síla týmu. Že všichni, bez ohledu na barvu a lajnu, táhnou za jeden provaz.  Bez ohledu na to, v jaké cenové skupině kdo z kluků je. Díky vám hokejisti.

Jen se ptám, co by bylo, kdyby nebylo? Lotyši by měli nový státní svátek a my bysme znovu sedli na pr...

Jsem optimistou a tak vím, že přes Finy postoupíme jako Slováci přes Švédy. A že pak společně vybócháme i tu severní Ameriku.... A že se sejdem ve velkém Olympijském ČSR finále. A že nám všichni v podstatě budou moci políbit zadní část těla.... Jen už musíme vědět, že na to máme, nebýt nejhorší.... A to si myslím, že klucí Česko - Slovenský vědí....

A tak společně s Jenem Žiškou.... Bratřící....... Hrrrrrrrrrr na ně........