- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To neni moje babicka ale podoba tam je velka.Internet
Když jsem byl ještě malej kluk, držela se černá hodinka bez donucení. Ani proud se nemusel vypínat. To se prostě jen nerozsvítilo, nezapnula se televize a povídalo se. No povídalo.... Babí vyprávěj. A jak to bylo za války? A jak to bylo s tím klukem co si hrál s granátem? A proč přišel o ruku? A řekni nám pohádků....
Babička byla úžasně sečtělá starší dáma na odpočinku. No, dáma... Klasická dělnice v zemědělství s upracovanýma rukama. Ale četla všechno. Tři mušketýry i Káju Maříka. Boženu Němcovou i Jiráska. Četla o Vesmíru a četla i kuchařky. Často jsem k ní zašel a za naprostého mlčení jsme si pročetli celé odpoledne...
A díky své slovní zásobě, vypravěčskému talentu a díky lásce k nám vnukům a vnučkám, byly černé hodinky s babičkou prostě moooc žádané. díky Ti za ně babi.
No a díky havárii kamiónu, který shodil elektrické vedení a díky rychlému zásahu energetiků, kteří museli vypnout proud po celé vesnici, jsme se ocitli v jedné takové černé hodince. Z donucení. Co teď? Najít baterku, jak z udělání nikde nic, aspoň svíčku, taky nic. Nejsme připraveni. S pomocí zapalovače nacházíme potřebné osvětlení.
V jednom pokoji svítí petrolejka a hledí se do stropu. V druhém svítí baterka a hraje tranzistorák. V každém pokoji něco svítí. V každém pokoji někdo sedí a zaobírá se svými myšlenkami. Jen tu není nikdo kdo by řekl "babí vyprávěj" nebo tak něco... Tak nějak si každý žijem v tom svém světě. Blízcí a přitom vzdálení.
A jakoby odněkud zdáli jsem zaslechl babiččino vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby najednou všude vypadla elektřina. "No co, přiložili bysme si a udělali si černou hodinku. Ráno stejně Sluníčko vyleze tak na co elektriku". Babi, kdyby byl ten svět tak jednoduchý....
Po necelých dvou hodinách byla oprava vedení zrealizována, nezodpovědný řidič kamionu nebyl dopaden, televizory se rozzářily svým namodralým světýlkem, čítač naskočil a my, ve svých samotách jsme opět byli šťastni. Tak babi nepovídej, že ráno stejně vyjde Sluníčko. A co VéKáVéčka, Superstar, co Fejsbůk? Je prostě vidět, že jsi ze staré školy. I když, ty černý hodinky s Tebou byly přeci jen krásnější....
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha