Máme za sebou více než 20 let spokojených let konzumu. Neuvěřitelný technický rozvoj. ALE život v „matrixu“, frustrované lidi, rozpad rodiny. A vnitřní klid či dlouhodobější uspokojení u většiny lidí bychom jen těžko hledali.
Co si vůbec představit pod pojmem život v Matrixu?
Zkráceně řečeno, jde o život podle společenské předlohy. Běžný všední den / život dospělého člověka v „matrixu“ vypadá asi následovně: Ráno vstane, jde do práce, nákup, doma večeře, TV a odchod do postele. Druhý den znovu. A další opět. O víkendu větší nákup, sem tam nějaká návštěva, procházka nebo něco dodělat do práce a v pondělí opět od začátku ….. Do toho přichází děti, vztahy, hypotéky, byty, domy, později nemoci, prášky a následně smrt, ať už doma, v nemocnici či domově důchodců.
Poroste konzum? Zřejmě jsme u jeho vrcholu, žádný strom neroste do nebe. Proč s ním pomalu “končíme”?
Zvyšování blahobytu ve formě konzumu byl umožněn díky zvyšování produktivity práce a díky volnému trhu v rámci globalizace.
Ale dnes už “volný trh” pomalu přestává existovat díky manipulacím světových bank s úroky, hrám vlád a centrálních bank s dluhopisy, tisknutím peněz. K tomu například Čínské snahy o prioritní budování vnitřního trhu, čili omezení volného trhu, takže deglobalizace.
Technické vymoženosti, zefektivňování v přímé vazbě s lidmi a konzumem. Proč? Kam se budeme ještě všichni zefektivňovat a zrychlovat?
Vidím to podle sebe, každý druhý rok mám stále novější a chytřejší telefon. Nakonec stejně využívám pouze jeho základní funce - kontakty, kalendář s úkoly, poznámky, foťák a google maps, kvůli aktuální situaci na silnici a k tomu jsem si přidal FB aplikaci.
K tomu ještě přidám poznámku “pod čárou”:
Toho, koho jsem dříve sehnal na pevné lince, seženu i teď.
Toho, koho jsem na pevné lince nesehnal dříve, neseženu stejně ani dne, i když má mobil, email, facebook, WhatsApp, Messenger …
Konzum se týká take oblečení, (chlapi mají stejně většinou jedny, dvoje jeansy, …. ženy mají plné skříně a stejně stale nemají co na sebe), televizí, počítačů, nábytku, …
Jsme spokojenější nebo šťastnější, když máme novější mobil? Možná jsme rychlejší. Jsme spokojenější, když si koupíme nové kalhoty, třebaže je nepotřebujeme?Jak dlouho?
A tak by se dalo pokračovat.
Jak je to dnes s rodinou, dřívějším základem společnosti?
Na “západě” představoval model šťastné rodiny pracovitého úspěšného muže, ženu v domácnosti starající se o děti a dům na hypotéku a k tomu auto na půjčku, leasing …
V našich východních poměrech to dříve byla pracující manželka a manžel s novomanželskou půjčkou, děti …
Později následoval u obou modelů hon za větším bytem, domem, vyšším pracovním postavením, větším množstvím peněz,…
Co to přineslo rodině? Obrovské materiální možnosti. Větší konfrontaci a boj mužského a ženského ega za lepší a lepší, větší a větší, novější a novější. Větší emancipaci, samostatnost žen.
Do toho počítače, hry a sociální sítě přinesly ideální virtuální svět a o to větší rozpor s reálným světem.
Obrovské množství informací na internetu, touha po nereálném a nedosažitelném.
Nikdo nemůže předpokládat návrat k původnímu modelu rodiny. Není důvod.
Co tedy dál? Co všichni hledáme? Perspektivu a vnitřní klid. Na co se tedy zaměřit, když nevíme kudy kam? Na skutečné hodnoty, které přetrvávají a jsou potřeba vždy. Na své zdraví například. Žijeme tady a teď, v matrixu žijeme všichni, ale určitě je dobré nepropadnout stereotypu. To nás psychicky ubíjí. Měli bychom hledat činnosti, které nás naopak zklidní, pobyt v přírodě, trávit více času na různých místech s rodinou, dětmi. Více rekreačně sportovat. Přidat relaxaci formou jógy, čchi kungu, meditací …
Zaměřit se na, to co jíme, jíst čerstvější a jemnější jídlo. Zaměřit se na SEBE, na své potřeby, ne na představy SPOLEČNOSTI o spokojeném životě.
Nejjednodušším krokem k první změně je změna jídelníčku. Jezme zdravě!
