„Podáváním oxytocinu lze potlačit xenofobii a nacionalismus u bělochů“, hlásí výzkumníci

Globalisté považují masovou migraci do Evropy za prospěšnou a nevyhnutelnou. K tomu je třeba odstranit xenofobii a nacionalismus u bělochů. Tým výzkumníků z Německa a USA přišel s řešením: podávat bělochům oxytocin. 

Globalisté prosazují otevřené hranice a masovou migraci (1). Bohužel, pouze jednosměrně. Jde o masovou migraci muslimského obyvatelstva do zemí Evropy, v kterých jsou běloši historicky doma. Navíc muslimové se nemají asimilovat (tj. přijmout kulturu – hodnoty a postoje - dané země), jak tomu bylo po staletí zvykem (2, 3). Požadavek asimilace je podle globalistů nepřípustný (jde prý o rasismus a necitlivost k přicházející kultuře). Nově příchozí (muslimové) si mají ponechat kulturu svoji (3, 4).

Nové situaci se mají přizpůsobit především domorodí běloši. Ti mají vůči nové kultuře (islámu) být tolerantní, vstřícní a přátelští. Tak dojde k včlenění (inkluzi) nově přicházející kultury do života společnosti. Globalisté k tomuto postupu říkají „integrace“ (2,4). Jinými slovy: běloši si zvyknou na islám, který se stane „pevnou součástí kultury“ dané země. Původní kultura pak už není kulturou ani hlavní ani vedoucí, ale pouze jednou z mnoha kultur na území daného státu. Globalisté tomuto stavu říkají „multikulturalismus“ (5).  Tak, velmi elegantně, přestane dané území být územím domorodého národa a stává se územím „všech“.  

Odpor bělochů vůči takovému dosídlování a odnárodňování národního státu nazývají globalisté „xenofobií“ a „nacionalismem“ (6,7,8). Pro globalisty nejde o pochopitelnou reakci ze strany domorodého obyvatelstva na ohrožení svého území a způsobu života, ale spíše o jakousi nebezpečnou poruchu osobnosti, kterou je potřeba potlačit (8,9,10). Jakkoliv. 

Nyní tým německých a amerických výzkumníků přišel s poznatkem, že xenofobie se u bělochů dá potlačit pomocí biochemické látky – oxytocinu (9). Oxytocin je hormon, důležitý zvláště u žen a při mateřství, kdy posiluje pocit sounáležitosti, vstřícnosti a soucit. Výzkumníci zjistili, že podávání oxytocinu samo o sobě pro oslabení odporu k cizincům nestačí. Oxytocin totiž posiluje pocit sounáležitosti především s osobami, které již považujeme za své (rodina, národ), a ne s cizinci. To může vést k pocitu potřeby ochrany blízkých osob před vnějším nebezpečím, kterým mohou být právě cizinci. Jednostranné podávání oxytocinu bez dalšího by mohlo tedy xenofobii ještě zvýšit. 
Výzkumníci však zjistili, že pokud naši blízcí a blízké okolí projevují vstřícnost vůči cizincům, pak po podání oxytocinu, máme tendenci se k našim blízkým připojit a projevovat vstřícnost vůči cizincům spolu s nimi. 

Výzkumníci tedy pro praxi doporučují, aby sdělovací prostředky, školy a neziskové organizace podporovali situace, v kterých bude docházet k setkávání zástupců bělošské kultury s představiteli jiných kultur (v praxi zřejmě muslimů), a to v pozitivním duchu. Tyto příznivé signály ohledně cizích kultur mohou potom být u bělochů zesíleny podávání oxytocinu. Nutno dodat, že výzkumníci, v souladu s globalistickou rasovou (protibělošskou) ideologií, provedli výzkum cíleně pouze na bělošském obyvatelstvu. Xenofobie a nacionalismus jiných skupin pro ně zřejmě problém není. 

I když výše uvedené se může zdát jako popis fantasmagorického snu, není tomu tak. Je to ze strany dané skupiny vědců míněno naprosto vážně. Navíc, takový výzkum není zadarmo. Jen v tomto případě jde řádově o miliony korun (11). Toho, kdo takovýto výzkum platí, musí otázka potlačení bělošské „xenofobie“ a „nacionalismu“ a prosazení islamizace evropských národů (multikulturalismu) velmi zajímat. Osobně mě zaujala a zároveň znepokojila následující informace, uvedená přímo v článku daných výzkumníků.  A sice, že jejich výzkum zapadá do požadavku UNESCO, aby na základě neurobiologických výzkumů byly vyvíjeny postupy pro snižování „xenofobních, nepřátelských a diskriminačních postojů“ (9). To jen dokladuje pravdivost nedávných slov Václava Klause o tom, že v Evropě probíhá naplno válka mezi dvěma tábory: táborem globalistů, který prosazuje neomarxistickou přeměnu a ovládnutí společnosti a táborem evropských národů (12,13). A jde v ní o hodně.