Pochod smrti naší civilizace: Prague Soros Pride (PSP)

Prague Pride prosazuje hodnoty George Sorose. Ty jsou z hlediska naší civilizace zcela negativní a likvidační. Pro Sorose je to však cesta k moci. 

George Soros je hlavní osobou v pozadí Prague Pride. Na stránkách této akce je jako partner uvedena řada organizací, které mají vazbu na Sorose a jeho Open Society Foundations (OSF), včetně OSF samotné (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10).  To, co vede Sorose k podpoře těchto akcí, není deklarovaný humanismus. Je to touha po moci. 

George Soros usiluje o to, aby vybudoval v různých zemích tzv. „občanskou společnost“ (11, 12). To může pro někoho znít ušlechtile. Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o vládu neziskovek (13, 14), . Ne všech neziskovek. Jen těch, které mohou dělit společnost na „utlačovatele“ a „oběti“ (15). 
 
Sorosovy neziskovky se potom prohlásí za zastánce „práv“ obětí (11). Pozice „zastánce utlačovaných“ je z hlediska usilování o moc velmi výhodná. Dodává totiž morální ospravedlnění k téměř jakýmkoliv činům, které jsou v rámci boje „za společenskou rovnost a spravedlivost“ uskutečněny (15). V této pozici zastánce „utlačovaných skupin“ pak Sorosovy neziskovky pro sebe žádají přístup do médií, škol, vládních poradních orgánů, veřejné správy, aby tam mohly bojovat za „práva společensky znevýhodněných skupin“. 

Nejvíce nebezpečné na tom je, že tyto neziskovky nepodléhají demokratickému procesu, ale vlastně ho ruší (16). Nikdo neví, za koho přesně neziskovky mluví.  Nikdo je nevolí. Pro jejich založení stačí jen několik málo osob (u nás tři osoby), které ani nemusí být z „utlačované“ komunity. Proto může Soros vytvářet celé nepřehledné sítě svých neziskovek. Ty se prohlašují za zastánce různých skupin obyvatelstva a dožadují se většího podílu na moci a zvláštních práv.

Tak je to i v případě homosexuálů (či přesněji LGBT).  Soros se zasazuje, aby tyto osoby mohly vytvořit svébytnou komunitu. Ke znaku svébytnosti má patřit nový typ rodiny: tzv. „duhové“ (Sorosovy) rodiny. U těchto rodin neplatí zásady přirozenosti, ale zásady sociálního inženýrství. Namísto přirozeného modelu rodiny (táta – máma, dcera – syn), má nastoupit model, kdy stát určuje, kdo je rodič a kdo není, kdo může mít děti a za jakých podmínek (17). Ani tam však nebude sociálnímu inženýrství konec. Kdo sleduje vývoj v západních zemí, pak ví, že sociální inženýrství a totalitní přitvrzování nikdy nekončí. 

Po čase bude společensky nepřípustné používat označení „táta“ a „máma“. Ne každé dítě má totiž tátu i mámu zároveň. Proto tyto termíny budou nahrazeny „genderově neutrálními“ termíny „rodič jedna“, „rodič dva“. Toto se již na západě děje (18). Aktivisté také požadují ze stejného důvodu zrušení Dne matek (ne každý má totiž „matku“, když např. "rodiči" jsou dva muži), zavádějí se „genderově neutrální“ školky, kde se děti učí, že nejsou ani kluk ani děvče (19, 20). 

Avšak je možno očekávat, že termín „rodič“ by mohl být pro někoho urážlivý a homofobní (v některých „duhových“ rodinách nebude totiž rodit nikdo). Proto bude muset být nahrazen „genderově neutrálním“ termínem. Např. opatrovník, nebo společník. Spíše však „společník“, protože v „opatrovníkovi“ by „ochránci práv dítěte“ mohli vidět nadřazenost dospělých vůči dítěti. 

Soros tedy usiluje o vytvoření společnosti, v které májí být přirozený rámec života společnosti (rodina – národ) a demokratický národní stát (vláda pomocí volených zástupců), nahrazeny vládou neziskovek (tzv. „občanskou společností“) a nadnárodních (globalistických) institucí (14). Takovýto model je nejen nedemokratický, ale přímo protidemokratický, totalitní (16). 

Ve skutečnosti Sorose zájmy „společensky znevýhodněných skupin“ vůbec nezajímají. To je zřejmé např. z toho, že Sorosovy neziskovky na jedné straně bojují za „práva“ homosexuálů a „utlačovaných“ žen, a současně podporují islámskou invazi do Evropy a šíření islámu (5). Pokud vyloučíme možnost, že to Soros dělá z naivity či nedomyšlenosti, pak jediným možným vysvětlením je to, že jde o něco jiného. A sice o snahu o zničení evropských národů a jejich kultury a uchopení moci. 

V tomto smyslu je třeba rozumět výroku Jiřího Čunka, že Prague Pride je Pochodem smrti naší civilizace. Slova navýsost pravdivá.