Už jsem si zvykl na nářky na fb i v hospodách. Když máme my Češi projevit názor jinak, stydíme se nebo jsme líní. Až to vydemonstrují v Londýně, New Yorku nebo Madridu, možná se přidáme. Uplynulý týden byla další v řadě demonstrací proti korupci a vládě i v Čechách (proč tak tříštíte síly páni organizátoři)? Výsledek je pak logický - bídná účast. U protivníků vyvoláváte stejné reakce, jako tvrzení, že benzin bude za 15 korun.
Komu myslíte, že vyhovuje roztříštěnost všech odborových a podobných organizací? Ještě se perete mezi sebou. Do toho vznikají stále nová uskupení. Např. o hnutí Ano2011 jsem mluvil na plénu slovutné Sněmovny 6.11.2011. Tento týden mne velmi zaujal Otevřený dopis panu Babišovi od Evy Hrindové, zde na blogu. Má pravdu. Nepolitická politika nemá šanci na úspěch. Pokud se chcete aktivně zapojit do politického života, musíte si vybrat (nebo vybudovat) uskupení, které sloučí podobně smýšlející. Nejde jít žádným směrem, když jeden táhne vlevo, druhý vpravo a v týmu jsou lidé, kteří si nikdy nebudou rozumět. Není to seriózní ani vůči voličům. I na tom ztroskotávají veverky. Osa pravice - levice tu je a bude, byť není tak zřetelná jako v minulém století. Pravice s neviditelnou rukou trhu, levice s regulativy, kde přísně platí, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhých. Pak je ještě nutné obklopit se slušnými lidmi. Je to těžké. Než budovat stále nové strany, není od věci přemýšlet o vstupu do zavedených stran s demokratickou strukturou a tam prostě pracovat. Na své vizi o změně k lepšímu.
Za poznámku k uplynulému týdnu stojí ještě výrok Petra Nečase. Arogance se v uplynulém týdnu vyvalila z úst premiérových. Prý bojovníci proti korupci jsou partyzáni nastoupivší až v dubnu 1945. Silný výrok namyšleného člověka, který si myslí - mám vyhráno. Zákon o veřejných zakázkách přitom dostal na frak. Díky ODS budou subdodavatelé stále skryti. To byl ten vítězný boj?
Justice stále stíhá jen nepohodlné, s prominenty má letitý problém, ale my (legislativou) jsme již dobyli Reichstag. Přitom na blogu jsou stále články, jako píše Oldřich Slováček zde a posílá všechny politiky jaksi někam. Nespokojených neubývá, spíše naopak.
Bez politiků nejde dělat politika a bez lidí nejsou politici. Politici by se lidem neměli vysmívat, jako to udělal premiér, když nespokojené označil za vyčůrané partyzány. Nejenom, že i poslední dny války řada z nich padla. My nejsme ve stadiu, kdy válka končí. Možná, že teprve začíná.
