Věrohodnost Nového zákona

Ježíš Kristus je z hlediska historie nejdokázanější a neznáměší osobností své doby. Ani skutky římských císařů nejsou tak dokázány, jako skutky Pána Ježíše Krista.  

Podívejme se, jak je Ježíšova historická existence doložena dobovými prameny? Z období 150 let po smrti Kristově máme o našem Pánu dochovaných 10 nekřesťanských historických zpráv. Vzpomínají ho tyto prameny: Josef Flavius, Tacitus, Plinius mladší, Phlegon, Lucian, Celsus, Suetonius, Thalus, Mara Bar-Serapion, Talmud.

Někdo řekne, že na nejslavnějšího muže dějin je to nějak málo! Porovnejme to ale s jinými historickými postavami: Kristus byl ukřivován za císaře Tiberia. Tento císař zemřel o čtyři roky později než Kristus. Z období 150 let po jeho smrti svědčí o Tiberiově existenci pouze 9 nekřesťanských historických pramenů. Jsou to Tacitus, Suetonius, Velleius Paterculus, Plutarch, Plinius starší, Strabo, Seneca, Valerius Maximus, Josef Flavius.

Suetonius:

Správce archívů a knihoven v Římě a císařský tajemník Gaius Suetonius Tranquillis (asi 70-140 po Kr) napsal Životopisy dvanácti císařů. Dílo mapuje osudy císařů od Caesara po Domitiana (tj. do roku 96 n.l.). V části věnované císaři Claudiovi (vládl mezi lety 41-54 n.l.) uvádí tuto větu: Židy vypudil z Říma, protože tam pod vlivem Chresta vytrvale vyvolávali nepokojeTuto historickou událost dosvědčují Sk 18,2. (Pavlovo setkání s Priscilou a Akvilou.) Onen „Chrestos“ je Kristus – řecky Christos. Méně než dvacet let po Kristově smrti a zmrtvýchvstání je tedy křesťanská víra už rozšířena v Římě a všímá si jí sám císař. Když Suetonius píše o císaři Neronovi poznamenává: (Po velkém požáru Říma).....“byli tresty postihováni křesťané, druh lidí oddaných nové a škodlivé pověře“.

Toto pronásledování křesťanů za Nera vzpomínají i další autoři.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Stanislav Cigánek | čtvrtek 9.2.2017 22:08 | karma článku: 17,37 | přečteno: 601x