Půlměsíc nebo kříž

Turecký prezident Erdogan hodnotí výrok soudu EU o možnosti zákazu náboženských symbolů jako začátek střetu půlměsíce s křížem. Co je to za střet a jak skončí?

Západní euroamerická kultura vytvořila ideu sekulárního státu. Muslimskému světu je tato idea bytostně cizí. Pro muslima je stát i jakákoli jiná organizace buď muslimská nebo nepřátelská. Rostoucí vliv politického islámu v Evropě povede některé evropské politiky k snahám omezovat náboženské projevy muslimů na veřejnosti. Dokud se ale budeme pohybovat na poli sekularizmu, bude každé omezení propagace islámu, jako třeba zákazy nošení burky, znamenat zároveň i omezování svobodného vyznávání křesťanské víry. Agresivní islamisté si vždy najdou způsob, jak své náboženství provokativně prezentovat, ale vyčpělí křesťané budou se třást strachy i tam, kde jim nic nehrozí. Kříže jsou už roky odstraňovány ze škol, nemocnic a jiných veřejných institucí i v samotné "katolické" Itálii. Křesťanství, které samo dopředu vyklidilo pozice, nemůže nikdy v zápase s bojovným islámem obstát. Obstojí však křesťanství, které se své víry nezříká. Má-li být Evropa uchráněna teroru přicházejícího se sílícími pozicemi politického islámu, musí být těžiště pozornosti přesunuto od nošení náboženských symbolů na veřejnosti k skutečné podstatě jednotlivých náboženství, k samotnému obsahu učení evangelia a učení islámu. Nemá smysl vést diskuze a boje o burky a kříže ve školách a nemocnicích. Místo toho je třebazačít veřejnou diskuzi o slučitelnosti islámské doktrýny se základními lidskými právy a s pojmem důstojnosti lidské osoby.

Kde se vlastně vzal pojem lidské osoby, jejích svobod, mezi něž patří svoboda náboženská, svoboda svědomí? Něco jako svoboda svědomí mohlo vzniknout jen a jen v prostředí křesťanského náboženství. Jen ono operuje s vizí individuální spásy spočívající ve skutečném vnitřním ospravedlnění a posvěcení jednotlivce. Jen křesťanství chápe spásu jakoosobní vztah k Spasiteli.