Pohádka o velmi krásném, ale zvědavém králi, který si chtěl vyzkoušet úplně všechno. Víte, co se dozvěděl?
Za sedmero horami a sedmero řekami, bylo nádherné království, o kterém se tradovalo, že je tam moc dobře a lidé tam jsou velmi šťastní.
I panovníci byli šťastní, a byli také zvědaví. Chtěli si vyzkoušet úplně všechno, a nejvíc je lákalo to, co bylo od nepaměti zakázáno. Takové věci, že by se s nimi už běžní lidé nekamarádili a také by naše království už nepokládali za tak krásné.
Jednoho krále tohoto království napadlo, že tyhle činnosti, které by si rád vyzkoušel, ale nemůže je dělat doma, že je takzvaně outsourcuje. Budou je dělat jiná království, a on s tím oficiálně nebude mít nic společného.
Tak to fungovalo nějakou dobu, ale ono to pořád nebylo "úplně všechno". Chtěl třeba vědět, jaké by to bylo, když bude dělat děti, a to v různých stádiích, před narozením, od narození, když děti budou úplně úplně opuštěné třeba v nemocnici nebo když rodiče nebo pěstouni dostanou od týmu krále instrukcí, že děti mají držet a la "hole bříško" aneb "nahaté". Protože jenom tak je možné se dostat do struktur osobnosti, které jsou běžným lidem nedosažitelné.
To stejné chtěl i král, kterého zase strašně bavilo, být tím "špatným", a tak se domluvili, že budou spolupracovat. Oni budou oficiálně porušovat všechny hranice a budou hledat místo, kde už to nebude únosné. Spolu pak budou hrát takovou hru na bububu, ale že to bude domluvené, a že si ale navzájem nic neudělají. A pak je poprosil, aby dělali to, co by v těch hodných a hezkých královstvích nebylo možné, že se jednou potkají.
Jak se říká, v nekonečnu se střetnou i neslučitelné protiklady.
... A tak se zvědavý král dozvěděl úplně všechno.
