Na hotel? Jedině s baterkou! Nebo svíčkou!

Doba se mění a my s ní! Jedete na hotel? Kartáček na zuby a pasta už nestačí. Do kufru přibalte i baterku! A pro jistotu nezapomeňte na svíčky!

Marta má teď rozcestováno. Nedávno strávila víkend v Karlových Varech. Užila si to!

U kafíčka nadšeně vykládala o krásné kolonádě, teplých oplatkách i becherovce.

Nejvíc jsem se ale zasmály jejímu hotelovému zážitku.

"Měla jsem pěkný hotel. Prvorepubliková budova, krásná fasáda, klidná část města," úplně se rozněžňovala Marta.

"Na recepci voněly svíčky, plamínky házely krásné stíny po stěnách... ...prostě romantika jako řemen!

Pokoj pěkný, výhled na stromy, pohodlné křeslo, televize, prostorná skříň, krásný pětiramenný lustr..."

Marta se nadechla a já byla zvědavá, co že to zvláštního se stalo.

"Představ si," usmívala se Marta: "že se pomalu stmívá. Chci si rozsvítit.

Protože jednám ekonomicky, chci rozsvítit jen lustr. Přídavná světla nad oknem nejsou třeba. Lustr mi úplně stačí.

Mačkám vypínač a vono svítí všechno!

Hledám, kde vypnu nadokenní světla. Odhrnuju závěsy u oken... ...a NIC! Vypínač nikde!

Přece nejsem trouba! Otevřu dveře do chodbičky a vidím, že svítí i chodbička!" 

Marta se rozvášňuje, její logické myšlení dostalo ránu! Zvedám zvědavě obočí, jestli náhodou třeba někde neobjeví ještě světelný řetěz. Podle Martina výrazu by tam mohla být i jaderná elektrárna!

"Cvaknu vypínačem v chodbičce a... ...a zhasne všechno!

Cvaknu znovu a svítí... ...zase všechno!"

"To je snad dobře, ne?", není mi jasné, proč to Martu tak štve.

"Není! Na lustru z pěti ramen svítí jen tři a ze dvou světel u oken svítí jen jedno!"

"Tak jsou asi rozbitý," napovídám Martě.

"Ale má svítit celý lustr nebo nic!" krčí rameny Marta: "Říkala jsem si, jestli to mám jít hlásit na recepci, ať to opraví! Že si opravář dal místo opravy čouda!

Ale zvědavost mi nedala a tak jdu zkoumat dál. Ještě zbývá koupelna!

Světlo na stropě svítí normálně. Zároveň se zapíná větrák. Je to jako bys nastartovala letadlo! Neslyšel by jen hluchý!

Další vypínač má rozsvítit osvětlení luxusního zrcadla.

Mačkám, mačkám... ...a prd! Smolík! Na nalíčení se hodí ta baterka!

Zkouším fén! Funguje! Zásuvky tedy vypnutý nejsou."

Marta si účastně povzdechla: "Nakonec jsem si na recepci stěžovat nešla. Ať nejsem prudič! Abych je nepřivedla do rozpaků, že možná nemají na zaplacení elektřiny. Asi tady šetří a ty žárovky byly povolený!"

Aby završila světelnou krizi, Marta už s úsměvem vstala a začala deklamovat jako na divadle:

"Takže hotelové doporučení je jasné!

Chceš-li strávit klidný víkend, nezapomeň baterku!

Chceš-li romantickou koupel, sáhni do kufru a rozsviť kolem vany svíčky!"

Předklonila se a zvednutým ukazováčkem zdůrazňovala každé slovo:

"Akorát si nezapomeň nechat otevřené dveře!

Když si zapneš větrák, ohluchneš!

Nebo svíčky spálí vzduch a udusíš se!

Co je lepší, ať si rozhodne každý sám!"

Marta si sedla, zamíchala kafe a pak se zvedla ještě jednou. Teď už zdůrazňovala oběma ukazováčky:

"Jen si pořádně zkontroluj, jestli tam není požární hlásič! To bys měla koupele dvě!"

---

PS. S Martou je legrace vždycky! Optimismus je její kamarád!

Není tam hrnek! Jak prosté!

Nedala mě vyčůrat! Ani jsem nedostal najíst!

Líbí se mi, když mě píchá do zadku!!!