Houbařský ráj? Existuje!

Je možné o houby zakopávat? Sbírat bedly velké jako kolo od vozu? A když zrovna není košík, tak honem sundat bundu a použít ji jako tašku? Jo, je to možné, stačí jen vyrazit do lesa! Jo, a ještě jedna podstatná maličkost. Musí se vědět, kde hledat!

Jdu z práce domů, v ruce nesu jako trofej nádherný kozák s dvaceticentimetrovou hlavou. Malý černoušek na kole mne sleduje užaslým pohledem a jeho "Wooow!" se za mnou nese až na konec ulice… Není sám…

Je pondělí a odpoledne byla česko-slovenská káva. Tentokrát rozkládáme na stůl houby sebrané o víkendu v lese. Obdivujeme nádherné exempláře a plánujeme, co by bylo nejlepší z nich udělat – smaženici, houbovou omáčku nebo ještě něco úplně jiného??? Co diskutér, to jiný recept…

Kolem kráčí polský kolega, podívá se na výstavu a káva mu málem padá na zem. Stíhá ji alespoň postavit na stůl a už má v ruce houbu. "Kde rostou?" následuje hned poté. Poláci taky sbírají!!!

Tak se dozví, že v lese je hub tolik, že houbař neví, co dřív. Pravé hřiby, kozáky, bedly, václavky? Vše je k dispozici… Chcete ryzce nebo další specialitky? Stačí se jen sehnout!

Hlavou mi letí vzpomínky na pobyt v Norsku, kdy jsme taky sebrali houby v lese. A pak šli do společné kuchyně, že si uděláme smaženici… Toho "jejich" jídla (sice zdravého, ale nemastného, neslaného) už jsme po několika týdnech měli dost! Nechtěli nás do kuchyně vůbec pustit, že prý se otrávíme… Houby z přírody se přece nedají jíst!!! Ale přesvědčili jsme je a na smaženici si nakonec pochutnali taky!

Zpátky k bájnému lesu. Kde je? No, v Čechách to není… Tam, kdo si ráno nepřivstane, může se po lese už jenom tak procházet a košík a nůž má jako dekoraci. Ostatní už mu houby vybrali!

Tak kde to teda je??? Stačí vyjet pár kilometrů na západ a zastavit se v lucemburském lese (nejlépe v okolí Mameru nebo Senningerbergu), hbitě vyrazit do lesa a místo tréninku v posilovně trénovat tělo sbíráním hub… A je úplně jedno, jestli je ráno, odpoledne nebo večer, jestli je pondělí nebo víkend! Jsou tam VŽDYCKY!

Na té "houbové" kávě jsme se nasmáli, při receptech jsme si "naslintali na trika" a taky jsme vymysleli cestovku. Stačí jen najmout hotelbus, dát inzerát do novin a už jen čekat na davy turistů. Ti kromě košíku a nože musí mít pláštěnku, klobouček do lesa, holinky, rybářskou sedačku, zásobu skleniček a víček, kotlík a lihový vařič.  Na sedačce zpracují houby, v kotlíku je povaří, nandají do skleniček, zalijí konzervačním roztokem, zavíčkují. Než vychladnou, dají si pivo a pokec a pak hurá zpátky do Čech!

Už je to vyzkoušeno! Několik Slovenek, co tu nějakou dobu pracovaly, jezdí na houby pravidelně každý podzim…

A pro fanoušky dobrých receptů rodinná ňamička. Potřebujeme bedly (mohou ale být i kozáky, hřiby apod. s velkou hlavou), olej, kmín, cibuli, chleba, trochu soli a samozřejmě dobrou náladu. Bedly nakrájíme na osminky nebo čtvrtky (podle velikosti), podusíme na oleji s kmínem, poté trochu osmahneme pro barvu, chleba nakrájíme na kousky tak akorát, cibuli na jemná kolečka. Osmažené kousky hub poklademe na chleby, trochu posolíme, ozdobíme kolečky cibule a… …sežereme! Jinak se tomu říct nedá, jak je to dobrý!!!

Dobrou chuť a úspěšný lov!!!