Pojďte holky, budem spolu šudlit.

Čeština je rozmanitá a roztomilá slovíčka, která se mi zdají být srozumitelná, však u jiných lidí mohou vyvolat údiv, ba co víc, i zděšení.

To jsem se tak jednou zase vydala na cestu za příbuznými do západních Čech. Z našeho polo- moravského regionu je to pěkná štreka. Na chalupě jsme pobývaly se švagrovou. Společných deset dní bylo zalito sluncem až přespříliš, tak jsem raději převzala žezlo kuchařky a zdržovala se v chladnějších prostorách staré chalupy.

Švagrová byla zvědavá, jak a co vaříme tam u nás, občas dohlížela na postup.

"Helé a co právě budeš dělat", ozývalo se mi často za zády.

"Drahuš, teď normálně oprančím tu cibulku, pak přidám ostatní suroviny, zaklechtám moukou a už můžeš podávat šufánek, jdem jest."

"No tak počkej, helé, já ti vůbec nerozumím", vykulila na mě oči a já nechápavě musela vysvětlovat jednotlivá, pro mě tak pochopitelná slova.

Jejím dlouhým koncovkám a hlavně helé, jsem časem přivykla a po pár dnech jsem se přistihla, že je to i nakažlivé. I jiným výrazům jsem se musela usmívat, zrovna jako ona nám se sestrou. To, že chodí k Lídlovi a my do Lidlu, nás taky pobavilo.

Jednou odpoledne jsme si dávali na terase kávu, když kolem procházela paní ze sousedství.

"Helé, Drahuš, tuto mi právě dcera dala nový katalog Avonu, chcete se podívat?"

Katalogy jsou pro mě jako droga, tak jsem s radostí zareagovala jako první.

"Jé, to je bezva holky, budem zase šudlit", vykřikla jsem na zkoprnělou Drahuš i sousedku. Jen sestra věděla, o čem mluvím.

"Helé a co zas toto má znamenat?", divila se švagrová.

"A čemu zase nerozumíš?" divila jsem se já. Přece v každém katalogu je takové označené místo, které jednoduše pošudlíš prstem, dlaní a pak jen přivřeš oči a vnímáš tu kterou vůni, no a pak si můžeš snadněji rozhodnout, kterou koupíš".

Drahuš na nás ještě chvíli nevěřícně civěla, pak nejdřív nejistě jedním prstem přejela označené území nabízeného parfému a s prstíkem u nosu zálibně vydechla.

"Teda holky, tak ode dneška spolu budeme šudlit, nejen ta vůně, i to slovo se mi líbí".

Tak vidíte, naše rodná zemička je přece jen maličká, všude se domluvíme, když je dobrá vůle.