Stávka telekomunikačních firem?

Zvykli jste si na levné a kvalitní služby mobilních operátorů? Používáte doma Internet, který se stále v dlouhodobém měřítku zlevňuje, zkvalitňuje a zrychluje? Pokud jste si odpověděli ano, zvykli jste si na tržní prostředí a výhody, které tento systém umožňuje. I když telekomunikační firmy nejsou úplně ten nejlepší příklad, jelikož tento obor stále podléhá mnoha zbytečným regulacím ze strany Českého telekomunikačního úřadu a Evropské komise (regulace poplatků za roaming apod.), zvolil jsem tyto služby jako vhodný příklad z důvodu, že na telekomunikačních službách stojí fungování celé současné společnosti.

Moderní společnost by se v dnešní době neobešla bez komunikace v reálném čase, kterou zajišťují internetoví poskytovatelé a poskytovatelé hlasových služeb. Na Internetu je dnes závislých mnoho oborů. Internet využívá většina firem k vykonávání své běžné činnosti a to vč. zajišťování mnoha důležitých veřejně dostupných služeb. Podobně je tomu u hlasových služeb. Bez těchto služeb by nebylo možné realizovat komunikaci v reálném čase na většině míst (menšinu pak tvoří vyhrazená pásma pro vysílačky pro integrovaný záchranný systém, kurýrní služby, taxi služby, dopravní společnosti apod.).

Zkusme si na moment představit následky, jaké by způsobila stávka zaměstnanců těchto firem, kteří by se domluvili, že na jeden den přestanou vykonávat svoji činnost. Nebo lépe - co by způsobila stávka zaměstnavatelů resp. podnikatelů, kteří vypnou na jeden den své sítě, zaměstnancům neumožní příchod do práce a nedají jim za jeden den mzdu a budou si například vynucovat od státu dotace. Následky by byly pro společnost fatální.

Možnost volby !

Naštěstí k tomu nemají zaměstnanci ani podnikatelé důvod. Podnikatelé vykonávají svou podnikatelskou činnost nikoliv proto, aby snížili nezaměstnanost, ale proto, aby dosáhli co nejvyššího zisku. Funguje-li v oboru správně konkurence, musí podnikatel k dosažení svého cíle vynakládat co nejvyšší usilí, aby přesvědčil co největší skupinu potenciálních klientů k tomu, aby tito potenciální klienti posílali peníze za služby právě tomuto podnikateli. Uživatelé těchto služeb mají právo volby a mohou se svobodně rozhodnout, které služby jsou pro ně nejvhodnější. Začne-li podnikatel stávkovat, klienti zvolí služby podnikatele jiného, který stávkovat nebude a tento podnikatel skončí, jelikož nebude mít prostředky na krytí nákladů provozu své firmy.

Obdobné je to u zaměstnanců. Zaměstnance nikdo nenutí pracovat u jedné konkrétní společnosti. Pokud mu zaměstnání nevyhovuje z jakéhokoliv důvodu, nikdo mu nebude bránit zaměstnání změnit. Stávkou svého cíle ale těžko dosáhne, jelikož podikatel jistě nebude tolik tolerantní jako tomu bývá u státních podniků. Chce-li být zaměstnanec na trhu práce více uplatnitelný, musí zvolit takový obor ke své činnosti, kde je vyšší poptávka po zaměstnancích nebo musí mít takovou kvalifikaci, aby měl větší šanci se na trhu práce prosadit a získat tak lepší zaměstnání a vyšší mzdu jako je tomu příklad IT zaměstnanců, kde je poptávka po zaměstnancích výrazně vyšší než je nabídka takových pracovníků a to především proto, že jsou požadovány v tomto oboru poměrně vysoké nároky z hlediska odbornosti. I z tohoto důvodu jsou průměrné platy v oboru IT vysoce nad běžným platovým průměrem v ČR, jelikož se podnikatel snaží zaměstnance přesvědčit, aby pracovali právě pro něj a nikoliv u jiné firmy.

Můžeme být tak rádi, že provoz hlasových a internetových služeb nezajišťuje jedna monopolní organizace vlastněná státem, jako je tomu například u Dopravního podniku v Praze či Českých drah. Stávky od liných pracovníků, kteří místo snahy se prosadit lépe na trhu práce, bychom se totiž jinak dočkali jistě dříve či požději i v telekomunikačním oboru.

Stávka jasně ukázala, že současné fungování u dopravních služeb např. v Praze či na železnici je nevyhovující a věřím, že si to konečně uvědomí značná část populace. Proč by stejně jako u internetových poskytovatelů nemohly fungovat tržní principy například v autobusové dopravě v Praze? Stávka by se tak nemusela opakovat, nemuseli bychom tyto společnosti dotovat z našich daní (jako se tomu tak děje u ČD, DPP a dalších státních podniků) a měli bychom možnost volby služeb mezi více dopravními společnostmi, které by si vzájemně konkurovali.