Tak vám nějak nevím....

     Jsem socka. Do zaměstnání jezdím vlakem. Jednak proto, že mě nebaví stát v nekonečných kolonách aut před Prahou a jednak proto, že bych v centru Prahy v době modrých zón nenašla místo na zaparkování. Vlakem jedu čtyřicet minut a pak asi tak šest minut pěšky, no nekupte to...tedy pokud to jezdí, že....

     Pro mě za mě mohou zaměstnanci Dopravního podniku Praha stávkovat do aleluja...tramvaje, metro ani autobus nevyužívám, a nohy mi snad nikdo nesváže. Kamenem úrazu jsou pro mě drahé České dráhy. Pravda, vlak jezdí každou půlhodinu...tedy pokud jede.

     Třeba jako včera. Nakráčela jsem včas na nádraží a včas přijel i vláček. Radost pohledět, radost prožít. Jenže, jak praví moudrá lidová moudrost, první vyhrání z kapsy vyhání....ve třetí zastávce od mé rodné malebné vísky vláček zůstal stát, a stál a stál....a po dlouhé době stání nám nádražní rozhlas sdělil, že v oné stanici prodloužíme pobyt asi tak o dvacet minut. Prodloužíme pobyt....no...pobyt si můžu prodloužit na dovolené v hotelu, pokud na to mám, nebo mi může pobyt prodloužit doktor v nemocnici, ale prodlužovat pobyt na nějakém, byť hezkém a rekonstuovaném nádraží? No dobře...berme prodloužení pobytu z úst...tedy reproduktoru nádražního rozhlasu jako takový eufemismus pro sakra velké zpoždění.

      V době pobytu cestujících z mého vláčku na onom nádraží nás míjely dva nákladní vlaky a tři rychlíky. Jeden dokonce na pár minut zastavil...ale než stačili cestující z "mého" vláčku přeběhnout k vedlejší koleji, zase se rychlík rozjel.  Jedna má spolucestující se ptala průvodčího z "mého" vláčku, proč ten rychlík chvíli nepočkal, abychom my, spěchající, mohli přestoupit...i odpověď zněla, že "to nebylo povoleno, ten rychlík byl mezistátní". No fajn, ale koho to zajímá, když pospíchá do práce, k doktorovi, na obchodní schůzku či tak nějak podobně? Ano...v mezistátním rychlíku neplatí naše obyčejná jízdenka, ale my přece nemůžeme za to, že stojíme někde takřka "na mezi" a nestihneme to, co stihnout potřebujeme. Za to, alespoň podle mého "selského" rozumu, odpovídají České dráhy. Já s nimi zakoupením jízdenky uzavřela smlouvu na to, že mě dopraví do zaměstnání podle jízdního řádu...oni tu smlouvu porušují, protože vlak má z nějakých příčin zpoždění. Když přijdu pozdě do práce, zaměstnavatele naprosto nezajímá, že dojíždím a vlak měl zpoždění, zaměstnavatel na mě vyžaduje za můj plat dodržování smlouvy...a nedílnou součástí té smlouvy je dodržování pracovní doby. Takže podle této logiky pro mě plyne, že České dráhy mohly jako kompenzaci za nedodržení smlouvy s cestujícími umožnit nástup do rychlíku, byť mezistátního.

      Ano...do Prahy jsme nakonec dojeli, byť s půlhodinovým zpožděním. Stejné zpoždění jsem měla i do práce, ale pravdou je, že můj zaměstnavatel je nadmíru tolerantní. Zatím.....

      Vlak mi ke štěstí stačí, hromadnou městskou dopravu v Praze nevyužívám, ale mám za to, že problémy ČD a DP Praha mají hodně společného.

      Někde, tuším že v Lidovkách, ale jista si nejsem, jsem četla, že stávkovat by se mohlo i na příměstských tratích Českých drah. Zřejmě si to odboráři pojistili, aby se člověk potřebný v Praze opravdu, ale opravdu nikam nedostal a stávka tak měla ten správný dopad. No...fajn. Požadavky odborářů jsou mi sice z výše uvedených důvodů zcela jedno a opravdu nechápu, proč bych s nimi měla být solidární...jestlipak by byli solidární oni se mnou, kdyby začali stávkovat zaměstnanci podniku, kde pracuji, předpokládám, že by řvali jak připálení....protože komu stávka DP nejvíc uškodí?

     Normálním, obyčejným cestujícím, kteří se potřebují dopravit za svými povinnostmi. Těm normálním, obyčejným cestujícím, kteří mají mnohdy plat nižší než zaměstnanci DP a hrozí jim vyhazov stejně, ne-li víc než zaměstnancům DP. Těm normálním, obyčejným cestujícím, kterým jejich zaměstnavatel možná nebude tolerovat to, že se kvůli stávce nějakých odborářů nemohli dostat včas do práce a použije to jako důvod k vyhazovu.  Nebo cestujícímu, který spěchá na životně důležitou schůzku, konkurs, k lékaři, a kvůli stávce to nestihne.... Myslíte, že to stávkující odboráři DP nějak takto postiženému cestujícímu kompenzují?

    Tak mě napadá....na odstavné koleji před nádražím v naší malebné vísce stojí asi tak stopadesát metrů dlouhý nákladní vlak. Stojí tu od desátého března...dneska má tudíž devítiměsíční výročí. Tím stáním Českým drahám nevynáší naprosto nic, jenom odpisy...a nikomu to nevadí, nikdo to neřeší. A přitom České dráhy vymáhají stále nové a vyšší dotace a jízdné zdražují a zdražují. Jsou přece ve ztrátě. Možná, kdyby si udělaly pořádek ve svém poli působnosti, ty ztráty by nebyly tak vysoké...

     Myslím, že totéž platí i o Dopravním podniku hlavního města Prahy. Pomíjím zde naprosto, jestli primátor Bém má dát dvě miliardy dotací nebo ne...ale chybí-li mi někde peníze, nemůžu přece čekat na to, jestli mi někdo něco dá nebo ne, to je nejisté, musím spíš hledat sama u sebe, na čem a kde můžu ušetřit, jestli nevynakládám peníze někde zbytečně. A to, myslím, by mohli a měli udělat odboráři DP...ne natáhnout dlaň a říct...dávej, máme na to nárok....ale hledat rezervy a tvrdě vyžadovat jejich využití. A pak třeba, až přijdou dotace, chtít na nich svůj podíl ve formě mimořádných odměn, dejme tomu.

     Tak nějak nevím...ono je asi jednodušší vzít si nezúčastněné lidi jako rukojmí, natáhnout dlaň a řvát  něco o svých právech, než se aktivně na řešení problému podílet a hledat a prosazovat ho sami u sebe a za sebe. Jenže co práva těch ostatních? Těch, kterých se problémy odborářů DP vůbec netýkají, a s jejich řešením nemohou nijak pomoci? Těch, kteří mají zase svoje problémy, se kterými jim pro změnu nemohou pomoci odboráři DP? To máme stávkovat úplně všichni?