Reformuji, reformuješ, reformujeme

Musíme reformovat. Pokud možno všude, všechno a všechny. Reformují státy, reformují podniky, reformuje celý svět.

Pamatujete...tedy vy starší...tu euforii, to nadšení, po pádu komunistů? Kdy jsme zvonili klíči a jásali na náměstích, že vláda věcí našich zas se k nám navrátila, že jsme svobodní, šťastní a nespoutaní, a že nás čekají už jen samá pozitiva od teď až do smrti. A jak nadšeně jsme si utahovali opasky...teď už si nevzpomínám, jak a kvůli čemu, ale vzpomínám si, že už tenkrát, zatímco si opasky utahovala valná většina národa, pár vybraných jedinců si je začalo dost slušně povolovat. Dvacet let po revoluci mám pocit, že jsme se z toho utahování opasků dosud nevybabrali. Ovšem pozor, jsme moderní, jdeme s dobou, opasky se už neutahují, dneska se reformuje. Slovo se změnilo, princip nikoliv. Zase se reformuje jen a jen směrem "dolů", k té valné většině národa, směrem "nahoru" se neděje vůbec nic. Kapři - nezaměňovat s "kapříky" - si přece rybník nevypustí. Na co měnit systém odměňování manažerů - hezké to slovo - mana žer - státních či polostátních podniků, když se dá zdražit elektřina a jízdné. Proč stavět dálnice levněji, když se může zvýšit DPH. K čemu rozkrývat ty staré obehrané příběhy kolem pandurů, letadel Casa, pendolina, nejnověji Mostecké uhelné či plzeňské Škodovky, když se národu můžou zvýšit daně...a vůbec, kdoví, co by vyplavalo, kdyby se těm Švýcarům dovolilo se v tom příliš hrabat, že....Však voni to lidi zaplatěj, stačí jim to správně vysvětlit. Stačí najít to správné slovo - reforma - a bude to v pohodě. Politici, a to napříč politickým spektrem, nemůžou přece říci národu - vaše chyba, že jste nepoznali, že všechny výhody, které vám nabízíme a dáváme, jsou vlastně úplatkem. Úplatkem za to, že budete držet hubu a krok, že nás budete volit dál a dál, pořád dokolečka, a my si v tichosti ještě lépe pojistíme naše lumpárny. Teď to trochu prasklo, euro je v háji a Evropská unie se tam nezadržitelně řítí také, tak to koukejte vracet. Jo vám se nechce? Tak to všechno zreformujeme - a budete platit, ať se vám to líbí nebo ne. A ti kluci, se kterýma mluvíme nás ještě pochválej. Ono...když máme my, budou mít oni taky, že.... Stát - rozuměj politici - naučili lid obecný spoléhat se na jejich "pomoc". A ani jim to netrvalo dlouho, na výhody si lidé zvykají hodně rychle. Politici to vědí, nebo se to rychle naučí. Všechny ty "sociální státy" jsou jeden velký podvod. Podvod na občanech. Kruh se uzavírá, čím větší závislost na státu, tím menší svoboda. A jsme vlastně tam, kde jsme byli. Opět nás někdo ovládá. Už ne ideologicky, ale hospodářsky. To je možná ještě horší, protože už jsme si stačili zvyknout na určitý životní standard. A stát - rozuměj politici - se sakra snaží, abychom se z toho chomoutu nemohli - a snad ani nechtěli - vymanit. A přitvrzují - sice pomalu a po kapkách, ale stále a stále znatelněji. Co s tím? Volby jsou nanic, to je jenom vějička na naivky, protože ti kluci, co spolu mluví, se vždycky nějak dohodnou. Revoluce - přežitek - bylo jich tolik a jak vždycky, ale úplně vždycky dopadly? Jsme v tom až po uši. Takže - lide obecný - drž hubu a krok. A když si založíš vlastní stranu? Za pár let budeš tam, kde jsou naši drazí politici nyní...a všechno pojede zase od začátku. No není ten život krásný?