Rasismus nebo opatrnost?

     Musím se přiznat, že vlastně nemám moc osobních zkušeností se soužitím s příslušníky romské menšiny. V naší vísce se vyskytují pouze v počtu jednoho jedince, pohodového Ládíka, který se svým traktůrkem funguje jako místní technické služby, to jest v létě odváží odpad, v zimě sype štěrkem obecní cesty. Nedavno na mě ječela v samoobsluze stará Romka, že jsem rasistka, neboť jsem do ní nechtěně vrazila košíkem, no, nechala jsem jí při tom, a asi před rokem mě kdosi okradl v metru, ale jestli to byl zrovna Rom, na to bych přísahat nemohla, motalo se tam kolem mě i několik ne zrovna důvěryhodně vypadajících "gádžů".

     Nicméně přesto, mám-li projít bezprostředně kolem skupinky lidí tmavší pleti,  automaticky zostražitím a přitisknu si kabelku pevněji k tělu. Je to rasismus? Nebo opatrnost? Házím tedy všechny Romy do jednoho pytle? Možná ano, ale...

      Kdysi dávno, těsně po revoluci, když se otevřely hranice, podnikli jsme rodinný výlet do Rakouska.  To u nás ještě zdaleka neexistovaly Hypernovy, Tesca, Billy a já nevím co ještě, takže při vstupu do prvního hypermarketu hned za hranicemi jsem si připadali okamžitě jak v pověstném Jiříkově vidění. Když jsme se rozkoukali a zorientovali se v těch hromadách zboží, u nás tehdá nevídanému, všimli jsme si cedulek na regálech, které neumělou češtinou varovali - Češi, nekraďte. Tento obchod je hlídán kamerovým systémem.  V životě jsem nic neukradla, tedy když nepočítám sousedovy třešně a družstevní kukuřici z dětství, a dodneška si pamatuju ten pocit, s jakým jsem tehdy v tom hypermarketu zírala na tu cedulku a přála si být asi tak dva metry pod zemí. Byl to tehdy od těch Rakušanů rasismus...teda pardon, tuším se tomu v tomto případě říká xenofobie? A nebo prostá opatrnost a varování? Prostě Rakušané měli špatné zkušenosti s Čechy, hodně Čechů kradlo, takže to Rakušané vzali z gruntu. A nikoho nezajímalo, že se ti poctiví stydí nebo rozčilují.

      Vzhledem ke svému pokročilému mládí už dost pamatuju, a pamatuju také na porevoluční začátky podnikání v Čechách...a na Moravě, ať jsem spravedlivá. Pamatuju nespočet afér a aférek, podvody s kupónovou privatizací i tunelování všeho, co vytunelovat šlo i nešlo. Jména aktérů těchto aférek dávno zmizela v propadlišti dějin, na Bahamách a na Seychelech, spojoval je ale jeden název - podnikatelé. Tehdá pro mě toto slovo znamenalo synonymum podvodníka. Kultura podnikání se od té doby hodně zlepšila, dnešní podnikatelé jsou až na výjimky lidé pracovití, poctiví a čestní, nicméně - a ti poctiví a čestní snad prominou, pro mě prostě toto označení pořád ještě tak nějak "zavání". Nevím, jaké na je na to cizí slovo...snad bych to mohla shrnout pod pojem "kolektivní vina"-).  Podnikatelů je jistě spousta, a spousta byla poctivých i tehdy před bezmála dvaceti lety, ale ti nepoctiví z toho celku tak nějak vyčněli a zaseli do podvědomí ostatních lidí, že co podnikatel, to podvodník.

     A tak je to, myslím, i s romským etnikem. Ti nepoctiví a problémoví vyčnívají, zastíní ty poctivé a pracovité. A tak jako v Rakousku zpozorněli, když jim do krámu vstoupil člověk, mluvící česky, tak zpozorní bílý, když mu do krámu vstoupí Rom. A jen tak mimochodem, kdyby v tom daném obchodě prodával Rom, nezpozorněl by také? Kdo ví... Vůbec to není fér, ale je to rasismus?