Pracovala jsem

kdysi s jednou cikánkou. Ona se nestyděla za to, že je cikánka - nebyla romka, ale cikánka. Její práce byla vždy PERFEKTNĚ odvedena. Nebáli jsme se nechat ležet na stole mobil, nikdy se nic neztratilo atd. Ze zdravotních důvodů musela skončit (byla SKUTEČNĚ nemocná). Dodnes, když se potkáme se s ní bavím. Pro mne je to normální člověk, který se o sebe i své děti postará (její děti studují!). Na její místo nastoupila shodou okolností opět romka (cigánka?). Tak a to je opět typická cigoška. Líná jako prase. Většinu směny je někde zašitá, co udělá, to pohnojí, ale umí dobře mluvit o diskriminaci. Je jí 34 let a má svoje první zaměstnání. Z čeho žila dosud? Dělali jsme na ni my všichni, jako i na ostatní verbež