Monstrpohřeb a média

     Včerejší den se v České republice vyznačoval dvěma klíčovými událostmi. Jednou z nich byl pohřeb imaginární, to jest hlasování o nedůvěře vládní koalici, druhou pohřeb opravdový.   

     Že se média včetně všech informačních internetových serverů věnovala hlasování ve sněmovně bych považovala za naprosto logické, jednalo se o událost velice významnou pro budoucnost naší země, ovšem zarazila mě pozornost, kterou sdělovací prostředky věnovaly pohřbu. Kvůli pohřebnímu průvodu se odkláněla doprava, ochranka vykazovala kolemjdoucí z veřejných prostor, snad aby nemístně svou přítomností nenarušovali pietu pohřebního průvodu, kněz přirovnal smrt zesnulého k mučednické smrti svatého Václava a kdo včera v onom pohřebním průvodu nekráčel, jakoby nežil, jak píše na titulní stránce dnešní Blesk.  Tak mi napadá...kdo byl vlastně včera pohřbíván...významný a lidumilný politik, uznávaná umělecká osobnost či známý mecenáš obecně prospěšných aktivit? Ani jedno, ani druhé ba ani třetí...pohřbíván byl syn jednoho ze členů vedení společnosti Incheba a provozovatele Matějské pouti, zavražděný kvůli malichernému sporu o to, kdo z přítomných má u sebe větší částku na hotovosti.

     Tragická, nešťastná a zbytečná smrt a velká ztráta pro blízké a příbuzné. Jenže, kolik lidí tragicky, nešťastně a zbytečně denně umírá...na silnicích, železnici, po úrazech či jako oběti trestných činů, kolik takových smrtí je daleko smutnějších a dojemnějších. Každá z těchto obětí po sobě zanechá hluboce zarmoucené příbuzné a přátele. O většině takových smrtí se veřejnost ani nedozví a nebo tiskem proběhne jenom nepatrná zprávička, případně televizními novinami kraťoučký šot...na pohřeb nevinných obětí drastických autonehod, železničních neštěstí a nesmyslných vražd pro pár korun nechodí ani politici, ani známé celebrity, těmto nenápadným pohřebním průvodům neuvolňuje cestu státní policie.

     Zájem médií o monstrózní pohřeb jednoho z příslušníků takzvané kontroverzní podnikatelské sféry považuji za výsměch. Výsměch všem, kdo stejně jako tento mrtvý přišli o život díky zbytečné tragédii a i výsměch všem jejich pozůstalým.  A je mi smutno. Smutno z nás, z naší otrlé společnosti, která honbu za senzací povýšila nad elementární lidský soucit, cit pro míru a slušnost.