Hlas lidu - hlas Boží

     Švýcarsko uspořádalo referendum o tom, jestli jeho občané souhlasí se stavbou minaretů. Jasné zadání, jasná odpověď.

      Švýcarsko není jednou ze zemí Evropské unie, nad jeho zákony nejsou zákony Evropské unie nadřazeny, Švýcarsko je pořád ještě svrchovaný demokratický stát v tom pravém slova smyslu.  Jak jsem se dočetla, byl švýcarský stát k přistěhovalcům vždy velmi benevolentní, dokonce i v době, kdy se ostatní evropské státy přílivu dalších imigratů bránily. A teď švýcarští občané v referendu rozhodli, že si  na svém území stavbu minaretů, ať už z důvodů estetických, náboženských či politických, nepřejí. Rozhodnutí většinové, jednoznačné a nesporné.

      Pochopila bych, kdyby švýcarské rozhodnutí zpochybňovaly přistěhovalé muslimské komunity. Pochopila bych, kdyby se třeba diplomatickou cestou /zatím/ ozval i sám Ahmadínežád. Ale co nepochopím je, že se proti Švýcarsku zdvihla vlna odporu z křesťanských evropských zemí. Prý se cítí pohoršen dokonce i Vatikán!

      Nechci řešit, jakým náboženstvím je islám nebo křesťanství, nemám příslušné znalosti ani o jednom, ani o druhém, konec konců jsem ateista. Pozastavuji se pouze nad tím, že jeden národ, občané jedné demokratické země, projevili demokraticky svou většinovou vůli, dokonce ve věci, týkající se jenom a pouze jejich státu, a celá Evropa, či spíše představitelé celé Evropy se jako jeden muž /nebo žena - gender je gender/ se  okamžitě postavili proti nim. Čelní evropští politici  neváhají nenápadně a mezi řádky dokonce pohrozit Švýcarsku sankcemi, OSN bude rozhodnutí referenda přezkoumávat...ještě chybí, aby papež nad Švýcarskem vyhlásil klatbu.

     Proč? Myslí si snad evropští představitelé, že dostanou z islámských zemí ropu se slevou? Nebo že se pod dojmem dobroty a tolerance nevěřících islámští teroristé na celém světě zastydí, dobrovolně odloží samopaly a semtex a začnou pečovat o sirotky v dětských domovech?

     Idea multikulturní Evropy, případně celého světa, je úžasná.  A utopistická. Stejně tak úžasná a stejně tak utopistická, jako se v předminulém století jevila idea Marxe a Engelse o rovnosti všech a všeho. Jak dopadly Marxovy teorie v praxi víme. A můžeme tušit, jak dopadnou teorie o multikulturní Evropě. Jenom doufám, že se toho nedožiju. Ale mohly by se toho dožít naše děti.