Editi a spol.

     I když zrovna nic nepíšu, navštěvuji blogy na idnes celkem pravidelně. Jsem zvědavá nejen na články "kolegů bloggerů", ale i na diskuse k nim. A také na diskutéry.

     Správnou diskusi k článku si představuji, samozřejmě děsně naivně tak, že autor článku prezentuje nějaký svůj názor. Dobrý či špatný, tohle srovnání je relativní, je to prostě jeho názor a za ten se nestydí a prezentuje ho veřejně.  Pokud autor nezakáže diskusi, což je zde celkem vyjímečné, mohou se k článku, potažmo k názoru autora, vyjádřit i čtenáři. Někdo souhlasí, jiný ne...autor předkládá veřejnosti svoje soukromé mínění a je připraven na to, že se s ním nemusejí lidé ztotožňovat. A teď nastává ta hodina H, minuta M. Představuji si to...a opakuji, že děsně naivně...tak, že mám-li názor diametrálně odlišný od názoru autorova, napíšu mu něco v tom smyslu - pane, či paní, mýlíte se, myslím, že je to tak a tak, nebo - mám názor zcela opačný....a můžeme diskutovat a přebíjet se argumenty. Jasně, že si kolikrát v duchu řeknu - panebože, to je vůl - ale napsat to nemůžu, protože označit oponenta volem je strašně jednoduché, leč...nic to neřeší. Naopak, degraduje to diskusi na úroveň osobních invektiv...a já přece proti oponentovi nic nemám, jenom prostě nesdílím jeho názor na tu jednu určitou věc.  Navíc oponenta ani neznám, nevím, kdo to je, co dělá, v jakém se pohybuje prostředí, co jeho názor formovalo...prostě nevím o něm vůbec nic bližšího. Pouze to, co napsal v několika odstavcích.

     Fakt jsem asi naivní. Jak tak pročítám ty diskuse, zjisťuji, že jsou zde diskutéři, kteří buď znají některé autory od dětství. a to velmi důvěrně, a rafinovaně to tají a nebo mají křišťálovou kouli, taktéž rafinovaně utajenou. A nebo, což bude spíš pravda, popouštějí uzdu svým utajeným vášním a úchylkám. Takoví lidé nejprve zaujmou POSTOJ. Tedy, ne že by u počítače stáli....ale vymezí se proti něčemu. To něco si ztotožní s tím, kdo se odváží proti onomu "něčemu" psát. A pak - běda mu, autorovi. Ne že by dokázali polemizovat s oním opačným názorem, to bych je přeceňovala, a ani je taková polemika nezajímá. Zajímá je pouze jedno jediné....osoba autora a jak ho co nejlépe napadnout, dehonestovat, potupit. Jsou celkem průhlední a nenápadití, ale pravděpodobně je taková činnost zcela uspokojuje. Jejich myšlenkový potenciál nestačí na věcnou diskusi, takže to berou literární zkratkou....a místo racionální oponentury nazvou "protivníka" truhlíkem, wohnoutem, trotlem...a to jsou ještě ty jemnější výrazy. Popřípadě zpochybní jeho legitimní původ nebo duševní zdraví, případně politickou či jinou orientaci. Někdy se jejich výlevy bavím, někdy nevěřícně kroutím hlavou, co všechno je možné.

      Pravda je, že se takových lidí, byť je znám jen virtuálně, docela štítím. A představuji si, jak asi musí vypadat, jak musí žít, co musí cítit....Třeba osoba známá pod nickem editi. Možná je to žena, možná muž, kdo ví, internet je anonymní. Ale tvrdí o sobě, že je žena, takže si ji jako ženu představuji. Osoba postarší, v podstatě životem neuspokojená. Bez rodiny, pokud měla děti, tak už jsou odrostlé a zřejmě se k ní zas tak moc nevracejí, manžel buď odešel k jiné nebo zemřel, a ona žije sama, nikdo jí nechce a nikdo jí nepotřebuje. Sedí sama, opuštěná, u počítače, a svou frustraci, neukojenost, závist a hněv nechá volně proudit do klávesnice. Nenávidí všechno úspěšné, závidí každému, o kom si myslí, že je na tom lepší než ona. Vytipovala si pár jedinců, kteří jí nějakým způsobem vadí, ať už politickým názorem nebo vůbec jen tak, svou existencí, a ty stíhá svými nevybíravými diskusními příspěvky. A je šťastná a spokojená, jak jim to nandala. V reále to bude nejspíš osoba zakřiknutá, slušná a konvenční. To by se asi sousedi divili, kdyby si přečetli pár jejích diskusních příspěvků-))))

      Další diskusní exot je P.Farský. Také dost dobrý šoumen. Zvládá dobře psychologii diskuse, snaží se protivníka...protože on považuje oponenta v diskusi za osobního nepřítele...zasáhnout na citlivém místě. Prostě ho vytočit. Donutit k neuváženým vyjádřením...Také on zaujal POSTOJ, a běda každému, kdo jeho postoj zpochybní. I on může být stejně žena jako muž, ale protože se jako muž prezentuje, moje představa o něm je rodě mužském. Malý, uťápnutý, plešatý a brýlatý...prostě typ, který si sama pro sebe označuji jako "krejčí". Pravděpodobně nikdy neměl úspěch u žen, je-li ženatý, je silně "pod pantoflem". Ve škole byl pravděpodobně šikanován silnějšími a úspěšnějšími spolužáky. Ambice velké, realizace ambicí podprůměrná. Prostě na to neměl. A teď, díky anonymitě internetu, je geroj. Hrdina. Může cokoliv a komukoliv. Jeho ušlápnuté ego se dme pýchou nad tím, jak je anonymně statečný.  Možná s vidinou svého internetového hrdinství dokáže občas odmlouvat i  své případné ženě nebo šéfovi. Přejme mu to-))))

     Jsou i další, na které si momentálně nevzpomínám. Někteří, jako například madqwert, občas i racionálně argumentují, případně polemizují s článkem. A většinou snad i slušně. A navíc jsou bytostně přesvědčeni o své pravdě, takže se nemusejí uchylovat k prázdným urážkám.

      Jasně, že internetové diskuse nikoho nepřesvědčí. Ale je docela rozdíl, diskutujeme-li slušně či pouze prázdně a zbytečně napadáme oponenta. Pokud naše napadání nemá racionální základ, stává se směšným a vypovídá víc o nás samých než o autorovi sporného článku.

      P.S. A už se těším na ten kvikot-))))))))))))))))