V jedné obchodní společnosti proběhlo výběrové řízení na asistentku ředitele. Výběrová komise hodnotí a posléze předává výsledky panu řediteli.
"Nejlepší by byla kandidátka číslo osm, má dva diplomy, z práv a ekonomie, perfektně hovoří pěti světovými jazyky a práci s počítačem má v maličku,"praví předseda výběrové komise. "Druhá byla kandidátka číslo dvanáct, má diplom z ekonomie, plynule hovoří anglicky, německy a španělsky, počítač zvládá dokonale..."předseda pokračuje v hodnocení kandidátek, pan ředitel nepřítomně kouká z okna. "Tak kterou si vyberete, pane řediteli?" ptá se posléze předseda komise. "Tu blondýnu s modrýma očima", odpoví zasněně ředitel. Nějak vám nemám důvěru k výběrovým řízením. Zvláště ne k takovým, jejichž zadání netvoří konkrétní podmínky jako je třeba cena či termín. Tedy, pravdou je, že v našich malých českých podmínkách ani ty konkrétní podmínky nejsou ani náhodou zárukou poctivosti, ale to nechme stranou. Ve výběrových řízeních na určité zaměstnání hraje na můj vkus moc velkou roli subjektivní vnímání. Známosti, loajalita, třeba i stranická příslušnost...prostě spousta nepostihnutelných maličkostí, které lze tušit, ale nelze dokázat či dokonce soudně napadnout. Samozřejmě, totéž hraje roli i v přímém jmenování konkrétního člověka na konkrétní funkci, ale tady už je ve hře i otázka osobní zodpovědnosti toho, kdo dotyčného jmenuje. Ano, já ho vybral, podle mého mínění je to ten nejlepší a já za něj ručím. Případná ostuda nepadne na jakousi bezejmennou komisi, ale přímo na určitého člověka. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman navrhl na post pražského vrchního žalobce Lenku Bradáčovou. Je možné, že to pramenilo z určité míry popularity, které se paní Bradáčové dostává, ale je to jeho volba a jeho zodpovědnost. Ministr spravedlnosti může navrhovanou osobu zamítnout a navrhnout někoho jiného, to je zase jeho volba a jeho zodpovědnost. Ovšem současný ministr Blažek se podle mého skromného mínění zachoval jako kdysi jakýsi Pilát Pontský. Umyl si ruce...nebo možná ani to ne...a chce vypsat výběrové řízení. Když pominu to, že asi není moc jasné, kdo by tvořil výběrovou komisi, zda soudci, právníci, poslanci či nedej bože úředníci ministerstva v čele s ministrem, je jasné to, že se tím vlastně pan ministr vyvléká ze své odpovědnosti. Když ono "výběrové řízení" - plné postranních úmyslů, jánabráchismu a snahy se v tom hnojišti české justice a českých politiků zahrabat pěkně hluboko, tedy když to výběrové řízení tak nějak nedopadne a "vybrán" bude veřejností naprosto nepřijatelný, leč pro naše kmotry užitečný člověk, pan ministr řekne - já nic, já muzikant, to všechno výběrová komise...A bude vymalováno. Prostě jedno je jisté. Bradáčovou nechceme a jmenovat rovnou někoho poslušného se ještě přece jenom bojíme. Tak vypíšeme výběrové řízení...takový náš malý český boží soud...A my nic...to všechno komise, samozřejmě po pečlivém studiu kandidátů a jejich naprosto nestranném zhodnocení, jak jinak... A tak se z naší "nestranné, nezávislé a nepolitické" justice stane taková menší s.r.o - tam se také management vybírá skrzevá výběrové řízení, ne? Teď ještě vypsat výběrové řízení na prezidenta...a jsme za vodou.
