Zvrhlá, ale naprosto skvostná Lolita

Čtyřicátník Humbert Humbert a „nymfička“, na počátku příběhu pouze dvanáctiletá Dolores Hazeová... Kdo by neznal jejich kontroverzní milenecký příběh?

Kniha ruského klasika Vladimira Nabokova s až virtuózně vytříbeným stylem byla ihned po svém vydání společensky odsouzena, ale přesto právě ona přinesla svému autorovi nesmrtelnost. A není se čemu divit. Ačkoliv téma je zvrhlé, před autorem, před jeho zápalem, spisovatelským umem a procítěním hlavní postavy musí každý smeknout. Je to dílo tak propracované, přesvědčivé a zároveň patologické, že naprostá většina nynějších autorů by se s ním nemohla vůbec poměřovat.

Lolitu před nedávnem vydavatelství audioknih OneHotBook zpracovalo  jako mluvené slovo, s Miloslavem Mejzlíkem za mikrofonem a s Michalem Burešem u režijního stolku. Lolitu jsem znala pouze z filmového zpracování a váhala jsem, jestli si ji vůbec mám poslechnout, ale dámy a pánové, nevím, jakými slovy správně popsat to, co vzniklo spojením mistrových not a citlivého, až hrůzně uvěřitelného pojetí interpreta, herce nesporných kvalit. Toto „představení pro uši“ považuji za jeden ze svých vůbec nejlepších audio-knižních zážitků.

Ještě na chvilku se vrátím k autorovi. Tato audio kniha pro mě byla prvním setkáním s Vladimirem Nabokovem. Pokud se dnes o někom napíše, že má zajímavý styl, používá zvláštní metafory, pak tento pán je v nich dokonalý mistr: flanelově ochmýřený tenisový míček, s meruňkově opálenými údy. Lolita je velmi zvláštním dílem. Každá věta je maximálně promyšlená, povětšinou dlouhá. Nejde jen o to, o čem kniha je, jelikož děje je v ní v podstatě pomálu. Jde zejména o to, jakým způsobem o svých zážitcích, vzpomínkách, touhách a snech hovoří Humbert Humbert. A on s naléhavostí tak překvapivě a přitom tak přesně pojmenovává běžné věci a události, že mi nad tím zůstával rozum stát a že jsem si některé fráze přehrávala i vícekrát. Přidanou hodnotou zpracování je v tomto případě pan Mejzlík, právě on ho dotáhl k té nejmyslitelnější dokonalosti vůbec. Podle mého názoru tohle snad ani nebylo možné lépe natočit. Emoce, touha, rozčilení, vzrušení, bolest, zklamání, prosení, odevzdání se osudu – to vše interpret obsáhl vskutku grandiózně a dílo tím pozvedl ještě o úroveň výš. Myslím, že i sám autor knihy by panu Mejzlíkovi složil poklonu.

A o čem že Lolita vlastně je? Dolores alias Lolita (nebo také Dolly, Lola, Lo nebo prostě jen L) je objektem Humbertovy nesmírné, ničivé, zhýralé touhy. Je jeho životní láskou, kterou miluje až posedle, ale přesto kriticky. Jako s dvanáctiletou žabkou se s ní náhodně setkává u domu své domácí Charlotty Hazeové, jež se posléze, právě a pouze díky své dceři Lo, stane Humbertovou ženou. Když Charlotta kvůli své zvědavosti přijde tragicky o život, malá, na tábor odsunutá Dolly se stává Humbertovou nevlastní dcerou a hned první společnou noc také milenkou. Cestují spolu napříč Amerikou, naoko jako otec a dcera. Na Humbertovi existenčně závislá Lo ale má své výkyvy nálad, někdy dokonce vyhrožuje prozrazením jejich vztahu, jelikož Humbert na ni velmi žárlí, a nakonec... To už si doposlouchejte sami! Určitě to stojí za to!

P.S. Předěly v podobě naivní hudby s nakažlivým, dráždivým dětským smíchem holčičky, to už je jen ona pověstná sladká tečka na závěr.

100 %