Vždy jsem záviděla těm tvořivým. Sama jsem zkoušela třeba malovat, ale bez velkých úspěchů. Od té doby, co mám syna, jsem si začala všímat doma šitých oblečků a začala se ve mně probouzet touha něco tvořit.
Když jsem natrefila na knihu Tilda a dům hraček, řekla jsem si, že to bude pro mě ten nejlepší začátek. Ušiji svému chlapečkovi jedinečnou hračku! Za tímto účelem jsem si tedy koupila látky, a dokonce i malé kovové srdíčko s nápisem „forever“ s myšlenkou, že to bude ona věc, která synovi zůstane z dětství na památku. Samozřejmě si uvědomuji naivitu předchozí věty, jelikož kdyby se dožila příštího roku vcelku, byla by to spíš náhoda. Ale přes to jsem se rozhodla do toho jít. Co kdyby náhodou!
Jelikož jsem se doposud nikdy nestřetla se šicím strojem, byla pro mě práce s ním nečekaně obtížným úkolem. Představovala jsem si závěrečnou fázi práce, totiž sešití předem nachystaných, nastřihaných a vyztužených částí velrybky, jako tu jednoduchou sladkou tečku na konci příběhu. Samozřejmě, jak uvidíte na výsledku, má (ne)schopnost práce se s tímto již letitým šicím strojem projevila všude, kde jen trošku mohla. Ale zpět ke knize.
Tilda a dům hraček je jednou z nejúspěšnějších publikací nakladatelství Metafora loňského roku, což jen dokazuje, že nápad nebo touhu tvořit má mnoho z nás. Autorka, norská návrhářka Tone Finnangerová, řečená Tilda, už odmalička vytvářela všechno možné. Nejvíce ji vždycky bavily panenky, a tak se právě jim věnuje velká část knihy. Dalšími náměty, na které naleznete podrobný návod jak a z čeho je ušít, jsou exotická zvířata nebo tematické předměty z moře a vody. Tilda vám osvětlí, jaký materiál máte vybrat, jak máte kreslit oči nebo dělat jiné doplňky, a skutečně krok po kroku vás provádí postupem jak co tvořit, abyste dospěli do zdárného konce.
Vzhledem k mým (ne)zkušenostem v tomto oboru jsem se rozhodla začít šitím velryby z pruhu zdarma obdržené látky. Teď už vím, že jsem si z nabídky vybrala spíš to těžší. Nicméně vše až do fáze šití bylo jasné, potřebné věci dobře popsané, nebyl žádný problém. Po boji se strojem jsem pak udělala ještě chybu v postupu (nepřečetla jsem si pořádně zadání), otočila a vycpala jsem dopředu ocas, a tak jsem musela došívat ručně (výsledek podle toho také vypadá). Když odhlédneme od kvality závěrečného díla, jehož chyby jdou na můj vrub, nakonec se věc i tak v podstatě podařila. Žádný učený z nebe nespadl, že, takže příště, budu doufat, to snad už dopadne lépe!
Knížka je plná zajímavých nápadů. Kromě zvířat a panenek nabízí i nějaký patchwork a quilting, na který se výhledově také chystám. Každopádně má Tilda hodně co nabídnout. Ačkoliv ušití takové panenky nebo zvířátka může vypadat jako snadná věc, musíte si to nejen správně nastříhat a přesně dodržovat postup, ale také musíte alespoň trošku ovládat šicí stroj. V první fázi se také nejspíš budete muset chvíli věnovat správnému výběru látek a výztuží (existuje jich poměrně velké množství), ale i přes počáteční obtíže věřím, že vás to stejně jako mě bude moc bavit a určitě to nevzdáte. Ve finále se i tento můj poměrně zparchantělý pokus synovi líbil a hned obdržel několik hubiček. Ale tu dokonalou hračku se srdíčkem pro NĚJ jednou určitě ušiji! A nebude to trvat dlouho.
93 %
