OH WOW! ... Myslím, že toto anglické zvolání se dokonale hodí na popsání pocitů, jež ve mně právě víří. Něco tak úžasného a inspirativního jsem už dlouho „nezažila“.
Nevím ani, jak to správně popsat a kde začít. Jen na úvod musím říct, že pokud máte rádi takovéto mrazení v zádech, americké pohádky, splněné sny a rádi dojetím opakovaně ukápnete slzičku, přečtěte si o ADELE. Zaručuji vám, že strávíte mnoho času sledováním YouTube a budete se královsky bavit a tajit dech zároveň!… OK. Let’s go. Dámy a pánové, přichází BOŽSKÁ ADELE!
Biografické dílo o „holce odvedle“ je těžké recenzovat, jako kteroukoliv jinou knihu. Styl psaní ani čtivost by podle mého názoru neměly být předmětem hodnocení. V tomto díle jde o poznání ADELE takové, jaká skutečně je, a o to, co všechno a jak už dokázala. A to se díky knize opravdu dozvíte!
„Nemůžu být produkt, to mi nikdo nemůže udělat,“… „O všem rozhoduji já. Já řídím všechno, co dělám.“
Doposud jsem patřila mezi její, řekla bych, vlažnější fanynky. Její písničky z veleznámého alba 21 se mi moc líbily (o předchozím albu jsem donedávna nevěděla), následná „bondovka“ také a z poslední tvorby mě oslovila i píseň Hello, ale přesto pro mě představovala spíše epizodu v mnou poslouchané hudbě. Ovšem to se po přečtení této knihy zcela jistě navždy změnilo.
Vzhledem k tomu, že anglické ani americké předávání různých hudebních cen se u nás zatím netěší velké oblibě, resp. sledovanosti, myslím si, že řadě českých fanoušků této umělkyně, stejně jako mně, utekly podstatné momenty z jejího života a vůbec celá její životní cesta. Rovněž jsme nejspíš nebyli schopni alespoň trochu poznat, jaká ADELE ve skutečnosti je, jelikož její písně promlouvají povětšinou o bolesti z rozpadlých vztahů, ačkoliv ona sama je vlastně velmi veselá a vtipná, což lze pozorovat právě v live záznamech z jejích vystoupení (podívejte se na ně!).
Jen velmi malé množství českých fanoušků jistě mělo tu čest navštívit některé z jejích živých vystoupení - posledních pět let žádné nedělala. Aktuálně sice má koncertní šňůru, ale již je celá vyprodaná (anebo jsou k sehnání jen lístky od překupníků za horentní částky). A to je velká škoda! Ona je to totiž vážně fajn, obyčejná, bezprostřední, prostořeká, přidrzlá, svá, ale také citlivá „baba“ s obrovským smyslem pro humor! A k tomu samozřejmě BOŽSKY zpívá... a to mi doposud unikalo!
„Moc ráda se kouknu na prsa a zadek Lady Gaga. Moc ráda se kouknu na prsa a zadek Katy Perryový. Je to super. Ale moje hudba o tom není. Nedělám hudbu pro oči, dělám hudbu pro uši.“
V současném hudebním průmyslu se vše točí mnoho hvězd, z nichž, podle kritiků, jen málokteré jsou „dlouhodobější“ nebo skutečně kvalitní. Jejich hudba působí uměle, sami interpreti nekoncertují naživo a ukazují kde co, aby zaujali. Mimo pódia se snaží upoutat pozornost čímkoliv: propůjčují své obličeje či písně do reklam, spolupracují s bulvárními časopisy apod., buď aby vydělali nebo aby se na ně jednoduše nezapomnělo.
Tohle všechno ADELE nesnáší, nikdy nedělala a prý ani dělat nebude. Protože se, jak sama podotkla, „nechce stát něčím produktem“. A dělá dobře! Její výjimečný hlas, skladatelský um, schopnost zpěvem i vystupováním vyjadřovat emoce, naprostá nepotřeba používat světelných show, tanečníků nebo vyzývavých kostýmů... to je ta výjimečnost ADELE. Bohatě stačí jen Ona, klavír a jeden kužel světla!
V knize dochází k poměrně častému srovnávání ADELE s mou velmi oblíbenou interpretkou Amy Winehouse. Spojuje je hned několik věcí. Navštěvovaly stejnou uměleckou školu, zpívají (zpívaly) stejný, původem černošský žánr a jsou přibližně stejně staré a velmi úspěšné, obě jsou britské hudebnice, jež dobyly i Ameriku (což se daří zdaleka ne všem byť i veleúspěšným Britům). Například jedna z mnoha recenzí, jež je srovnávala, vyšla v Guardianu: „Pokud album Back to Black byla „bolest o síle Tanqueray“, 19 je spíš alkoholická limča“. Ačkoliv tato konkrétní kritika Adelinina debutového alba vyzněla ve prospěch Amy, nutno podoktnout, že později ADELE její slávu zastínila.
Pokud se tedy chcete dozvědět něco o fungování hudebního průmyslu, poznat jeho mnohá známá jména (ať již mezi producenty, spoluautory, módními návrháři nebo prostě hlavní Adeliny konkurenty a zároveň většinou její oblíbené muzikanty), získat povědomí o The BRIT School coby „semeništi talentů“, dozvědět se o jejím dětství, rodině, nejbližších přátelích i jejím týmu, o její cestě ke slávě, která přišla v podstatě „ze dne na den“, a rozpitvat její tvorbu od první vydané písně, kdy byla skutečně ještě mladinká, ale nepříliš odlišná od té dnešní, vlastně jen sebevědomější ADELE, přečtěte si její biografii!
A já si jdu zatím ještě jednou poslechnout její nejnovější singl... Jak jinak než v LIVE verzi!
93 %
* Kniha vychází již začátkem května!
