Nejezme blbě aneb pár dobrých rad Pavla Maurera

Krátké, většinou jednostránkové glosy z gastronomiePavla Maurera, tvoří letos vydanou, útlou knížečku s názvem NEJEZTE BLBĚ! Kniha vznikla z krátkých, pravidelně vysílaných vstupů autora ve víkendovém Radiožurnálu. 

Autor je vzděláním žurnalista, ale hlavně je znalcem a milovníkem dobrého jídla. Napsal několik knih, s manželkou založil občanské sdružení 3DUBY (na pomoc parku Stromovka v 98.), je zakladatem dnes již známého a oblíbeného Prague Food Festivalu a rovnež autorem nezávislého Maurerova výběru Grand Restaurant.

Takže, Vážení gastronauti, jak autor začíná snad každou jednu glosu v knize, víte, jak dlouho a proč, vařit těstoviny? Jaké je Gurmánské desatero, na jehož základě se dá poznat dobrá restaurace? Že někde za pochoutku považují jídla jako mlok na špejli, smažené morče s rajčatovou omáčkou, plněné rybí měchýře či střevlíky na másle? Nebo třeba kolik dobrých šéfkuchařů zaplatilo za lásku ke gastronomii životem?

Každého z nás by mělo zajímat, co jíme. Protože jak známo, stravování zásadně ovlivňuje naše zdraví. Ale co je pro nás vlastně skutečně dobré a zdravé? Kde to sehnat? Jak to upravit, aby to neztratilo živiny nebo lépe chutnalo? Na to nám Pavel Maurer dává pár odpovědí. Několik příkladů.

Jak možná mnozí zaregistrovali v médiích, v obrovské konkurenci v nedávné době získala naše paní Blanka ze Šumavy ocenění za nejlepší marmeládu na světě! Zvítězila v soutěži v konkurenci 1900 vzorců z celé planety. Kromě absolutní zlaté získala i dalších pět cen, což překvapilo i samotnou porotu. Dnes si tuto marmeládu s ručně popsanou etiketou autorkou můžete koupit i v Londýně.

Láska ke gastronomii může skutečně zabíjet. Tří hvězdičkový, michelinský kuchař, Bernard Loiseau, se z obavy, že ztratí jednu z uznáváných hvězdiček, raději sám zastřelil. Jiný slavný japonský šéfkuchař Miki Nozawa zemřel rukama dvou nespokojených strávníků, kterým nechutnali mistrovy nudle se zeleninou a hovězím masem. Nejdříve odmítli zaplatit, a když po nich Nozawa žádal úhradu, žačali se s ním prát. Později je potkal znovu v baru. Po hádce, ho znovu zbili a sedmapadesátiletý šéfkuchař zraněním nakonec podlehl. Paradoxy na těchto dvou případech je, že podnik Bernarda Louiseau michelinskou hvězdu neztratil a jídlo, kvůli kterému Miki Nozawa položil život, stálo dohromady dvacet eur. 

Gastronomických rad i zajímavostí obsahuje tato malá knížečka mnoho. Ačkoliv nevypadá. A navíc, tady se velmi pěkně hodí známé přísloví: „Není důležitá kvantita, ale kvalita“.  Tak, nejezme blbě!